Měla vztek, ale mohla se ovládat, řekli znalci o útočnici z Teska

  • 465
Motivaci Michelle Sudků, která je obžalovaná z loňské vraždy v obchodním centru, popsali u soudu znalci z oboru psychologie a psychiatrie Ivo Klár a Karel Netík. Žena si podle nich scénář vraždy připravila ještě před příchodem na místo činu. Zmítaly jí vztek a frustrace, ale kdyby chtěla, dokázala by se ovládat.

„Rozpoznávací schopnosti nebyly narušeny a ovládací schopnosti byly jen nepodstatně sníženy,“ uvedli znalci o Sudků. To, že zabila jinou ženu, byl podle nich záměr, se kterým do Teska vyrazila.

Útok následoval poté, co Sudků propustili z Bohnic proti její vůli. „Hromadí v sobě emoční vzrušení a pak má sklon k agresivitě,“ řekl psycholog o Sudků. V Tesku Sudků útočila pod vlivem vzteku a frustrace.

Dva týdny před vražedným útokem obžalovaná napadla jinou mladou ženu v kavárně v Praze na Újezdě. Při tomto zločinu podle znalců hrál roli i její sexuální sadismus. Ani tentokrát ale neměla snížené rozpoznávací schopnosti. Ovládací schopnosti sice snížené byly, ale jen lehce a nikoli tak, aby to vedlo k její nepříčetnosti. „Vzplanula v ní zloba,“ řekl Netík.

Sudků okamžik vraždy popsala tak, že se jí „zatmělo před očima“. „To není v rozporu s tím, k čemu jsme dospěli. Než vzplane afekt, v době, kdy si člověk vybírá zbraň, tak stoprocentně to není tak, že se neovládá,“ řekl psycholog.

Státní zástupkyně Jana Murínová se znalců ptala na rozumové schopnosti obžalované ženy. Sudků o sobě tvrdí, že má IQ 74. Znalci ale potvrdili, že zase tak nízkou inteligenci žena nemá. Sudků absolvovala základní školu a také zdravotní střední školu zakončenou maturitou. „Jsou i vysoce inteligentní lidé, kteří dělají takové věci,“ řekl znalec, podle něhož jednání obžalované s inteligencí nesouvisí.

Psychologové: Vyhlídky na resocializaci jsou nepříznivé

Podle žalobkyně Murínové je pro posouzení skutku zásadní zjištění, zda byla Sudků nepříčetná, nebo nikoli. V tom se znalci zcela neshodli. Zatímco podle Netíka a Klára byly její ovládací schopnosti snížené jen mírně, znalci Petr Weiss a Jaroslav Zvěřina měli poněkud jiný názor.

Uvedli zejména to, že při nezdařeném vražedném pokusu byly její ovládací schopnosti podstatně snížené, ne však úplně vymizelé. Motivací pro škrcení ženy byl podle nich sexuální sadismus, čili to byla zjevná chorobná motivace.

Psychickou chorobou v pravém smyslu podle znalců Sudků netrpí, není ani závislá na návykových látkách. Zjistili u ní parafilii, neboli sexuální deviaci.

„Je třeba uvažovat o ochranné léčbě ústavní formou, která by měla mít psychiatrickou i sexuologickou složku,“ řekl Weiss. Spolu s kolegou zdůraznili, že dosavadní léčba neměla ochranný charakter. Sexuální deviace není léčitelná, podle sexuologa se jedná o celoživotní záležitost. U mužů, se kterými je v oblasti sexuální deviace více zkušeností, je převážná většina postižených schopna žít nadále bez konfliktu se zákonem.

Podle Zvěřiny lékaři u Sudků podcenili její agresivitu. „To je u žen bohužel typické,“ uvedl. Vysvětlil také, že u žen nelze agresivitu tlumit hormonálně. „Nemyslím, že tam došlo k nějakému nepřiměřenému léčebnému postupu,“ uvedl sexuolog. Lékaři, kteří měli ženu v péči v minulosti podle něj možná udělali chybu, když ji hodnotili spíše jako hysterionskou osobnost, a nevěřili dostatečně jejím výhrůžkám. Brali je jako fantazie.

„Je důležité, jak se s tím vypořádá ošetřující lékař. Brali to zřejmě jako způsob její manipulace. Mám dojem, že tohle byl ten hlavní problém, že se jí nevěřilo,“ řekl Zvěřina. „Neexistuje ale žádný způsob, jak objektivizovat tvrzení pacienta. Nemáme žádný rentgen, který by nám řekl, zda to je skutečné, nebo ne,“ poznamenal k tomu Weiss. V minulosti pacientky v době její poslední hospitalizace v Bohnicích nebylo nic, co by lékaře varovalo.

Sudků uvedla, že jí v minulosti byly předepisovány léky, které ale často nebrala. Řekla také to, že v současnosti léky bere a i díky tomu rozpoznala, že nejednala správně. Podle Weisse ale takový náhled nemůže být výsledkem farmakoterapie, ale psychoterapie, a zda tomu tak skutečně je, by se ověřilo až s delším časovým odstupem.

Sudků opakovaně porušovala léčebný režim, mimo jiné si například aplikovala pervitin. „Není pak v moci lékařů ovlivnit toto chování,“ uvedl Weiss.

Z některých vyjádření obžalované ženy u soudu mrazilo:

Psycholog poukázal také na to, že Sudků má sníženou takzvanou obecnou věrohodnost. Znamená to, že u ní zaznamenali sklony k fabulacím a upravování skutečnosti tak, jak se jí to hodí.

Znalci se shodli i v tom, že vyhlídky na resocializaci jsou u obžalované ženy silně nepříznivé. Na dotazy státní zástupkyně uvedli, že nutná je podle nich ústavní léčba, a pokud by šla do vězení, bylo by dobré, aby léčba začala již tam.

Sudků je obžalovaná z vraždy a jednoho vražedného pokusu. Za to jí hrozí výjimečný trest, v krajním případě i doživotí. Kdyby ji znalci shledali nepříčetnou, vězení by se patrně vyhnula. V úvahu by ale i tak přicházela takzvaná zabezpečovací detence.

Chtěla jsem se přeměnit na muže, tvrdí obžalovaná žena:


Video