Návštěvníci se mohou těšit na rozkvetlé tulipány, modřence, narcisy, hyacinty a další květiny. Zahradníci sestavili korzo v barokním stylu z více než tisícovky rostlin. Výstava zájemce zavede také do doby panovnice Marie Terezie.
„Seznámí se s její korunovací na Hradě, jeho pozdně barokní přestavbou vedenou dvorním stavitelem N. F. L. Paccassim, ale také úpravami Královské zahrady,“ prozradil mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Lidé mají možnost prohlédnout si třeba původní zlatou gobelínovou soupravu s francouzskou výšivkou, obrazy panovnice a jejích mnoha dětí i modely soch zápasících herkulů. Modely se staly předlohou pro sochaře, kteří začátkem 20. století tesali sochy na prvním nádvoří Hradu.
Původní pískovcové z doby císařovny se nedochovaly a už se ani přesně neví, jak vypadaly. Současné sochy jsou tak zčásti dílem fantazie autorů. Daly však jméno i bráně, na kterou shlížejí – Bráně gigantů. Jméno je ovšem nepřesné.
„Byl bych rád, kdybychom už naučili veřejnost správnému názvosloví – není to Brána gigantů nebo titánů, ale Brána se zápasícími herkuly. Habsburkové totiž odvozovali svůj původ od antického hrdiny Herkula a brána na prvním nádvoří zakončovala obrovskou tereziánskou přestavbu Hradu,“ vysvětlil kurátor Předjaří Jaroslav Sojka.
Přestavba Hradu za vlády Marie Terezie byla jednou z největších. „Ani Rudolf II., který na Hradě bydlel, ho nikdy nedal celý přestavět, ale Marie Terezie ano. Sjednotila všechny fasády. A prostory, které nechala postavit, dodnes používáme,“ prozradil Sojka.
Kontroly budou namátkové
Vstup na výstavu vede z ulice U Prašného mostu brankou ve Lvím dvoře. Návštěvníci se tedy vyhnou bezpečnostním kontrolám u vstupů do Hradu, kontrolováni budou namátkově. Standardní prohlídkou projdou lidé s většími zavazadly.
„Kvůli zajištění plynulosti provozu a zabránění případným nedorozuměním proto návštěvníky žádáme, aby větší zavazadla do areálu Hradu nepřinášeli,“ doplnil Šebek.
