Anonymní Pařížan ve svém návrhu tvrdí, že bazilika „uráží památku obětí Pařížské komuny“, krvavě potlačené radikálně socialistické a revoluční vlády Paříže v roce 1871, uvádí Le Figaro.
Výstavba baziliky, jejíž základní kámen byl položen v roce 1875 a která je nyní druhou nejnavštěvovanější církevní památkou v zemi, měla představovat pokání za činy, které se během Pařížské komuny udály.
Náměstkyně pařížského starosty Pauline Véronová však řekla stanici France Info, že projekt nebude moci být přijat k zářijovému hlasování, neboť město není vlastníkem baziliky. Památka na vrcholku kopce Montmartre patří pařížskému arcibiskupství, zdůraznila Véronová.
Autor iniciativy, vystupující pod jménem jedné z postav Pařížské komuny Nathalie Lemelové, uvedl, že svůj návrh myslel žertem a jeho cílem bylo poukázat na limity přímé demokracie.
Odezva, s jakou se návrh setkal, ale podle Le Figaro dokazuje, že staré ideologické půtky kolem stavby s kontroverzní historií stále neutichly. Památka je předmětem debat už od roku 1875. Sporný byl kupříkladu už výběr pozemku. Právě na místě, kde dnes chrám stojí, začalo povstání komunardů, o dva měsíce později krvavě potlačené.
Bazilika, která je současně náboženskou i politickou stavbou, měla být ztělesněním konzervativního morálního pořádku III. republiky. Někteří levicoví aktivisté ji ale podle Le Figaro stálo považují za symbol represe státu vůči lidu.
