Nejsnáze pod heslem Co je doma, to se počítá - a počítá se každá minuta. Startovní epizoda třetí řady trvala bez pár minut tři hodiny. „Kraken zábavy“, jak pořad označil porotce Jakub Kohák, opravdu sází na rovnici nejdelší plus nejnazdobenější rovná se nejlepší. O zpěv nikdy moc nešlo a teď už vůbec ne.
Jak se dá osm imitátorských písniček natáhnout na nekonečný večer? Zaprvé bezcílným plkáním. Zadruhé strastiplným předáváním maket s tvářemi hvězd, které mají soutěžící napodobit: tu s nimi moderátor šplhá krkolomně na posed, tu se probíjí vlnami surfařské arény, která má o to vydatnější reklamu.
Modelový sled zpověď - trénink - zpověď - vystoupení - porota - bodování - losování zůstává nezměněn, střídají se jen jména, paruky a zřejmě i publikum, které představuje možná nejzajímavější bod. Jestliže od Koháka zaznělo, že Tvoji tvář milují hlavně děti, pak Ondřej Sokol svými žerty míří naprázdno.
Jedna z jeho nejvtipnějších narážek, na slavnou německou skupinu, „ale jinou než Baader-Meinhofová“, totiž zůstala takřka bez odezvy. Kdežto hodnocení ženských nohou v mužské verzi či charakteristiky „jako by Harapes usnul v solárku“ boří sál. Víc asi Tvoje tvář ani nepotřebuje; pouze vydržet co nejdéle.
I když je třeba uznat, že po herecké stránce má třetí série snad doposud nejvděčnější sestavu a že výlety mimo tradiční popovou scénu, ať do Turecka s Adélou Gondíkovou nebo na Havaj s Martinem Dejdarem, dávají estrádnímu karaoke přece jenom větší prostor pro osobní komediantství.
