Je lékař s platem 70 tisíc střední třída? Experti nejsou zajedno

  9:44
Sociální demokracie svými aktuálními daňovými návrhy rozproudila debatu, kdo ještě patří do střední třídy a kdo už ne. Člověka se 70 tisíci hrubého už do ní neřadí. Podle expertů je to však komplikovanější, mnohem víc záleží na profesi či na tom, odkud získané prostředky pocházejí.

Lékař. Ilustrační foto. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Sociální demokracie tvrdí, že návrat daňové progrese u daní z příjmů by měl pomoci nejen lidem s nejnižšími příjmy, ale i střední třídě. To ovšem řada ekonomů zpochybnila s tím, že navrhované změny dál postavení střední třídy podkopou, což by mohlo ve svém důsledku ohrozit daňové příjmy, a tím i stabilitu státu.

Vezmeme tisíce, rozdáme stovky. Experti cupují daňový návrh z dílny ČSSD

Právě střední třída totiž pro každý stát představuje jakousi daňovou jistotu. A politici z obou břehů politického spektra občas podléhají pocitu, že právě tito lidé ještě o něco větší daňové zatížení bez problémů snesou. Největší problém však je, že vědci napříč obory se příliš neshodnou, jak přesně střední třídu vymezit.

Ekonomové - i sociální demokracie - obvykle vyjadřují střední třídu podle příjmu. Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl prohlásil, že člověk s příjmem 70 tisíc korun už zdaleka nepatří mezi střední třídu (podívejte se na Rozstřel s experty ČSSD a ODS).

Právě této částce se přitom blíží průměrné výdělky tuzemských lékařů. Jak ukazuje analýza ministerstva zdravotnictví, přišli si v roce 2015 lékaři ve státní nemocnici v průměru na 66 373 korun.

Vyřadit takového člověka automaticky ze střední třídy je potom diskutabilní.

Bílé límečky a proletarizace

Například britský sociolog Anthony Giddens by ho zřejmě považoval za typického reprezentanta střední třídy - podle jeho širokého vymezení do ní patří „bílé límečky“, tedy úředníci a odborníci. Vyšší třídu tvoří zaměstnavatelé, bankéři, průmyslníci a špičkoví manažeři - zámožní lidé, kteří vlastní nebo přímo ovládají výrobní prostředky.

Vymezení střední třídy se navíc mění i z historického pohledu. Teoreticky by se měla „nafukovat“, protože nižší třída, kam obvykle patřili zejména manuálně pracující dělníci, se alespoň na Západě s přechodem k nové struktuře společnosti ztenčuje.

Mzdy lékařů v 1. pololetí 2016 podle ČSÚ
Kategorie zaměstnání CZ-ISCOhrubá mzda mediánhrubá mzda top 10%hrubá mzda průměr
Praktičtí lékaři23 683 Kč46 494 Kč27 290 Kč
Lékaři specialisté45 292 Kč83 745 Kč49 261 Kč
Lékaři v interních oborech57 347 Kč96 874 Kč60 780 Kč
Lékaři v chirurgických oborech61 475 Kč102 012 Kč67 713 Kč
Lékaři v pediatrii54 890 Kč88 975 Kč59 685 Kč
Lékaři v anesteziologických oborech64 204 Kč101 554 Kč69 103 Kč
Lékaři v radiologických oborech61 549 Kč99 876 Kč67 920 Kč
Lékaři bez atestace (kromě oborů praktického lékařství)40 267 Kč65 909 Kč44 607 Kč
Ostatní lékaři specialisté53 869 Kč84 408 Kč58 835 Kč

Jenže americký marxistický ekonom Harry Braverman už před čtyřmi desítkami let dospěl k tomu, že všechno může být naopak. Většina rutinních úřednických zaměstnání snížila svou kvalifikační úroveň natolik, že se téměř neliší od manuální práce. Podle něj nastává opačný proces - „proletarizace“.

A aby to bylo ještě komplikovanější, řada empirických studií naznačuje, že je třeba hledat i jiné charakteristiky, než pouhé vymezení příjmu „od - do“. Dělníci se nestávají novou střední třídou, i když mohou mít v řadě případů vyšší výdělek, než třeba učitelé. Ke své práci nemají obvykle žádný zvláštní vztah, považují ji za prostředek k vyššímu platu.

O definici středních tříd a tom, jak jsou početné jsou, se vedou spory už přes sto let. „Na toto téma existují stohy literatury včetně empirických analýz. Odhaduji, že by to zaplnilo knihovnu minimálně krajského rozměru. Podle mého názoru je to tím, že jde o citlivý politický problém,“ shrnuje Jadwiga Šanderová z Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy.

OTÁZKA PRO EXPERTY: Co je střední třída a kdo do ní patří?

Ekonom Pavel Kohout.

Pavel Kohout, ekonom
Definice střední třídy je poměrně vágní. Přesto lze určit některé typické charakteristiky. Zaprvé, převážně vysokoškolské vzdělání. Za druhé, převážně kvalifikované profese, tedy inženýři, lékaři, právníci, architekti, SŠ a VŠ učitelé, střední management, kvalifikovaní obchodníci, atd. A za třetí, převážně vyšší kulturní úroveň. Příslušníci střední třídy budou spíše číst seriózní zprávy než bulvár, budou spíše sledovat filmy a dokumentární pořady než seriály, budou častěji chodit do divadla či na výstavy.

Zejména z prvních dvou charakteristik pak vyplývá nadprůměrná až vysoce nadprůměrná platová úroveň, byť mohou být i výjimky. Střední třída ovšem není tak příjmově daleko, aby mohla žít z kapitálu jako vyšší vrstva. Podobně jako nižší vrstva je odkázána na příjmy z práce.

Jan Keller (ČSSD)

Jan Keller, sociolog, profesor na Ostravské univerzitě, europoslanec
V zásadě se užívá dvojí vymezení středních vrstev. Obojí se pohybuje v rovině příjmů z práce, protože střední vrstvy - na rozdíl od těch horních - často nemívají významnější majetky. Podle jednoho z těchto vymezení stojí nad středními vrstvami horní decil, tedy 10 % populace s nejvyššími příjmy. Pod nimi pak chudší polovina společnosti, tedy polovina populace s nižšími příjmy. Druhé vymezení vychází z mediánu příjmu, tedy z takové výše příjmu, pro kterou platí, že polovina populace bere více, druhá polovina méně. Do středních vrstev pak patří ti, jejichž příjmy s pohybují například v intervalu od 80 % do 120 % příjmového mediánu. Francouzská sociologie uživá širší rozpětí od 75 % do 150 % mediánu. Přitom se zohledňuje početnost domácností a jejich věková struktura.

Je jasné, že pouze z druhého způsobu vymezení jsme schopni zjistit, zda střední třída v čase narůstá, anebo naopak mizí. Pracujeme-li s vymezením pomocí decilů, bude do středních vrstev patří vždy přesně 40 % společnosti bez ohledu na to, jak dobře, anebo naopak jak mizerně si budou žít.

Karel B. Müller, vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE

Karel B. Müller, vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE
Pojem střední třídy není jen čistě ekonomický, má spíš sociokulturní rozměr. Když se příslušnost ke střední třídě vyjádří jen nějakým středním příjmovým intervalem, je to sice podmínka nutná, ale ne jediná. Příslušnost ke střední třídě se totiž často vyznačuje také určitou zodpovědností za sebe i za svoje okolí - za životní prostředí, za děti, za instituce. Jinými slovy, lidé ze střední třídy mívají ze všech skupin obvykle největší pocit odpovědnosti za budoucnost, za kvalitu života. A také spíš budou mít větší tendenci hlídat, co dělá stát. A je to logické, protože patří k „daňové kotvě“. Nižší třída do společné pokladny moc nepřispívá, ta vyšší zase naopak ví, jak daně „odklonit“.

Z ekonomického pohledu dnes v Česku střední třída není moc silná, řekl bych, že se spíše teprve rodí. A je otázka, zda bude patřit k aktivní součásti společnosti. Zatím je to spíš subkultura než mainstream.

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Aleš Michl, ekonom investičního fondu Quant a externí poradce ministra financí
Naše společnost je cibule. Nahoře a dole jsou výhonky bohatství a chudoby. Tělo je střední třída. Nejsou to ani chudáci, ani pracháči – prostě mezi. Plat mezi třiceti až osmdesáti tisíci korunami. Člověk ze střední třídy stojí na vlastních nohách. Byť třeba s hypotékou. Není to vyžírač sociálních dávek. Podle mě chce, ať mu dá stát pokoj a ať ho neždímá daněmi - střední třída totiž platí na daní nejvíc. Jestli snižovat daně, pak střední třídě nebo jít přes odvody.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte Advisory.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte
Ač každý tušíme, co je to střední třída, oficiální definice neexistuje. Obvykle uvažovaných měřítek je však více střední třídy. Jedním z nich je rozmezí pro příjmy mezi dvěma třetinami a dvojnásobkem mediánu mezd. Podle tohoto měřítka by do střední třídy spadali lidé s hrubou mzdou 15 až 46 tisíc korun měsíčně. Jinou definicí střední třídy je vyloučení 20 % lidí s nejnižšími příjmy a 20 % lidí s nejvyššími příjmy. Takto definovanou střední třídu by u nás vymezovalo mzdové rozpětí 16 až 36 tisíc korun. Horní mez, hranici mezi střední třídou a bohatými, asi nemá smysl příliš řešit. Vymezení dolní hranice však může ovlivnit společenskou diskuzi o solidaritě a nastavení systému sociálních dávek.

Markéta Šichtařová

Markéta Šichtařová, hlavní ekonomka Next Finance
Výraz „střední třída“ není zrovna statistickou či ekonomickou kategorií, jde spíš o lidové označení „příjmově průměrné vrstvy“, tudíž přesná definice není možná. Ale můžeme si pomoci jistou berličkou: Víme, že ve třetím čtvrtletí roku 2016 vyskočila průměrná hrubá nominální mzda na 27 220 korun. Jenomže pro řadu lidí je informace o velikosti průměrné mzdy zkreslující, protože na ni dlouhodobě nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Proto tu je ještě druhé číslo, a to medián. Pokud bychom seřadili všechny zaměstnance za sebe podle velikosti jejich mezd a našli toho prostředního, mohli bychom jej pojmenovat medián. Velikost mediální mzdy ve třetím kvartálu 2016 činila 23 527 korun.

Může se hodit

Když vezmeme tato dvě čísla – průměrnou mzdu a medián – máme zhruba představu o rozpětí příjmů jakési „střední zaměstnanecké třídy“. Tedy míněno v úzkém slova smyslu. Jistě bychom neudělali chybu, pokud bychom rozpětí rozšířili v obou směrech.

Ale to pořád ještě nedává dostatečnou představu, protože výraz střední třída se spíš používá ve vztahu k celým rodinám. A v tu chvíli přestává být jasné, jak to příjmově chápat. Je střední třídou dvojice, kde muž bere 50 tisíc hrubého, a žena nevydělává a stará se o dvě děti? Dle předešlého pokusu o definici by to nejspíš odpovídalo, protože hrubý příjem 50 tisíc rozpočítaný na dvě dospělé osoby spadá mezi průměrnou a mediální mzdu, zatímco mateřská pokrývá děti. Současně ale když se vysloví na veřejnosti „50 tisíc hrubého“, mnoho lidí nebude s označením „střední třída“ souhlasit, protože si třeba neuvědomí, že může jít o příjem pro čtyřčlennou rodinu. Z toho je zjevné, že přesné hranice neexistují a jsou spíš intuitivní.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus
Za střední třídu se obecně považují domácnosti, jejichž čistý příjem se pohybuje od 75 procent do dvojnásobku mediánové hodnoty. Podle tohoto měřítka se v ČR ke střední třídě řadí lehce přes 70 procent populace. Tento podíl navíc oproti začátku milénia nepatrně narostl. To je v zemích, které náleží do první desítky žebříčku členských států organizace OECD dle podílu středostavovské populace, ojedinělý úkaz, protože střední třída v nich buď zůstává od počátku milénia konstantní, nebo se smršťuje. V tomto žebříčku ČR zaujímá třetí místo.

Jinými slovy, ke střední třídě se u nás řadí třetí nejvyšší podíl osob v hospodářsky vyspělých ekonomikách. Vyšší podíl vykazuje ze zemí OECD pouze Norsko a Island. ČR patří mezi většinu zemí OECD, jež vykazují vyšší podíl osob, které samy sebe subjektivně vnímají jako zástupce střední vrstvy, než nač ukazují data. Podíl lidí, kteří míní, že patří ke střední třídě, totiž v ČR dosahuje takřka 75 procent, tedy o několik procentních bodů více, než čemu odpovídá realita (zmíněných lehce přes 70 procent).

V krizí poznamenaném období let 2010 až 2015 se změny v oblasti daňové politiky a politiky sociálních výdajů uskutečňované v ČR projevily pouze velmi mírným poklesem disponibilního příjmu („peněz, které zůstávají na útratu“) domácností střední třídy. Střední třída v ČR tak zůstala ušetřena hlubokého propadu příjmů, jaký postihl středostavovské domácnosti Řecka, Portugalska, Irska, ale také Francie, Slovenska nebo Rakouska.

Čtěte také rozhovor s Pavlem Vosobou: Mizí střední třída, říká expert a varuje před průměrností a vyvolenými

Pícl z ČSSD: Člověk, který bere 70 tisíc, není střední třída:

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Divné kšefty za 1,5 miliardy dolarů. Nejvíc dílů pro ruská letadla dováží Gabon

28. března 2024  19:41

Gabon se stal největším dodavatelem náhradních dílů pro ruská letadla, napsal server The Moscow...

Nezdravé pryč. Komika donutili stáhnout z londýnské dopravy plakát s hotdogem

28. března 2024  18:51

V londýnském metru se nevyplácí utahovat si z hotdogů. Své o tom ví populární britský komik Ed...

Do dobíječek dá stát dalších šest miliard. Už jich je víc, než auta potřebují

28. března 2024

Dalších šest miliard korun plánuje ministerstvo dopravy v příštích letech využít na výstavbu nových...

Kryptopodvodník Bankman-Fried dostal 25 let. Zpronevěřil osm miliard dolarů

28. března 2024  17:07,  aktualizováno  17:43

Americký soud poslal zakladatele zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sama Bankmana-Frieda na 25 let...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...