I když jde zatím o předběžné výsledky genetických analýz vlků usazených od roku 2015 na Broumovsku, už nyní lze říci, že patří k málo probádané takzvané středoevropské nížinné populaci. Výzkum vede mezinárodní tým genetiků v Polsku a dosud neskončil.
„Předběžné genetické analýzy vědců z Varšavské univerzity ukázaly blízkou příbuznost vlků z Broumovska se smečkami v západním Polsku. Ukazuje se tak, že vlci, kteří se postupně vrací do Čech, pochází ze středoevropské nížinné populace,“ říká expert na velké šelmy z Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Výsledky dlouhodobého výzkumu v Polsku a Německu jasně ukazují, že populace vlků v západním Polsku a Německu v posledních letech expanduje.
„Genetické testy stále probíhají. Získání DNA z trusu je poměrně náročné a je potřeba analýzy opakovat, aby se vyloučily chyby. Konečné výsledky budeme znát v řádech měsíců. Už teď lze ale říci, že vlci usazení na Broumovsku nepatří ke karpatské populaci vlka obecného, ale přišli ze západu,“ pokračuje Kutal.
„Předpokládali jsme to, nyní to ale výsledky analýz potvrzují,“ doplňuje Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko.
Ve střední Evropě vědci rozlišují dvě hlavní skupiny vlků: nížinné a karpatské. Vizuálně není mezi nimi rozdíl, liší se ale například potravní strategií nebo odlišnými preferencemi biotopů, tedy míst, která si volí k životu.
Vlci ze západu se drží v nížinách
„Podle stop usuzujeme, že nížinní vlci jsou o něco menší než karpatští a zdržují se více v nižších polohách. Proto se třeba vlci netlačí do Krkonoš nebo Jizerských hor,“ říká Kutal, který se věnuje monitoringu vlků po celé České republice.
Přesto i z Krkonoš jsou známé důkazy jejich výskytu. Loni v říjnu u Erlebachových bud vlci zadávili dvě telata. Šlo o migrujících vlky (více čtěte zde). V Krkonoších neexistují důkazy, že by se usadili.
Vlkům na Broumovsku se zjevně daří. Dokazují to četné pobytové stopy, především trus a stopy ve sněhu v oblasti Teplic nad Metují, kterých ochranáři tuto zimu zaznamenali rekordní počet.
„Stop jsme viděli hodně přes leden a únor,“ uvedl spolupracovník Hnutí Duha a člen vlčích hlídek Jan Koradna. Úkolem stopařů je hlavně sběr vzorků srsti a trusu, které jsou důležité pro genetický výzkum.
„Na nás bude zintenzivnit pohyb v terénu a získat ještě více vzorků potřebných k získání genetické informace. Potřebujeme vědět více. Letošní zima je bohatá na pobytové stopy vlků i proto, že je po dlouhé době sníh. Na druhou stranu máme hlášených minimum škod na hospodářských zvířatech. Hospodáři se zřejmě poučili a zvířata lépe zabezpečují. Svojí roli může hrát i to, že vlci v hlubším sněhu, ve kterém nemůže zvěř tak rychle běžet, mají větší šanci něco ulovit,“ říká Kafka.
Na Broumovsku žije čtyři až pět vlků
Vlci se poprvé po 250 letech objevili na Broumovsku na jaře roku 2013, tehdy ale šlo jen o stopy vlčí smečky, která tudy probíhala. Od roku 2015 jsou tu doma. Vědci mají k dispozici několik fotografií hlavně z fotopasti, která loni v létě zaznamenala i vlčata (psali jsme zde). V oblasti žije čtyři až pět vlků.
„Dostáváme se do období, kdy smečka zažívá velkou dynamiku. V této fázi mladí vlci, kteří se narodili loni na jaře, mohou smečku opouštět a za dva měsíce se mohou narodit nová mláďata. Pro nás není ani tak důležitý počet vlků v dané oblasti, ale jestli se smečka rozmnožuje. To je zásadní pro charakter jejich výskytu a potenciál dalšího šíření. Na základě výsledků stopování dobrovolníků Vlčích hlídek v posledních měsících lze předpokládat, že minimálně čtyři vlci na Broumovsku jsou,“ říká Kutal.
7. září 2016 |
Vlci na Broumovsku zadávili v blízkostí obcí už několik ovcí, koz i divokých zvířat (více čtěte zde). „Není to tak, že by vlci vyhledávali blízkost lidských obydlí nebo dokonce lidi ohrožovali. Všechny škody způsobili v místech, která navazují na les či louky,“ uvádí Kutal.
Broumovsko svým charakterem mírně zvlněné krajiny, kde se střídají lesy, pastviny a vesnice, nahrává snadnějšímu pozorování vlků než jinde.
„Proto se může zdát, že se tady vlci dostávají do blízkosti lidí častěji. Evropa je velmi hustě zalidněný kontinent a proto vlci žijí relativně blízko u vesnic. Třeba v Německu nebo ve Španělsku žijí v mnohem zalidněnějších oblastech než u nás. Lidé se vlků nemusejí bát. Navzdory postupnému rozšiřování vlků v Evropě není v posledních desetiletích doložen žádný případ zabití člověka vlkem,“ dodává Kutal.
