Deset let není blbý důvod na oslavu, míní stále slavící Ewa Farna

  • 18
Ewa Farna (23) loni oslavila desáté výročí na české hudební scéně. Zpěvačka však nepolevuje a diář má plný koncertů nejen v Čechách, ale i v Polsku. Právě tam slaví okrouhlé výročí letos a o našich severních sousedech mluví jen v superlativech.

Občas to vypadá, že Češi moc Polsko neznají. Jaká místa byste jim doporučila vidět?
Je to škoda, ale když tam sama cestuji na koncerty, užiju si Polska málo i já. Je to úplně něco jiného, když tam člověk jede na dovolenou, na pár dní na výlet nebo pracovně. Rozhodně doporučuji Krakov, to je taková menší Praha, architektonicky krásné město a zachovalé. Krásná je také Toruň, tu miluji. Gdaňsk, Sopoty, Gdyně. Pokud má někdo rád přírodu, ideální jsou Mazurská jezera. Je to úchvatné místo a přitom jen malý kousek od Prahy. Je dobré trochu odbourat tu skepsi, cestovní ruch není jen o exotice. V Polsku je takové přísloví: „Cudze chwalicie, swego nie znacie, sami nie wiecie, co posiadacie“ - to znamená: „Cizí chválíte, ale neznáte to své, nevíte, co vlastně máte“. Takže si myslím, že by mohlo být zajímavé projet si naše okolní sousedy.

Co jídlo, vaříte ráda polské dobroty? Třeba takový boršč.
Boršč je spíš ruské nebo ukrajinské jídlo, zatímco baršč je klasická polská polévka. Jde o čistý vývar z řepy, dokonce se často jen pije. Zbožňuji ho, myslím, že jsme ho i jednou dělali. Polská jídla dělám málokdy, což je hrozné, ale je na to potřeba i ingredience, které se prodávají třeba jen v Polsku.

Žijete střídavě v Česku i Polsku. Přemýšlela jste nad tím, že byste se v budoucnu víc usadila třeba ve Varšavě?
Myslím, že úplně ne. I kdybych měla byt nebo dům ve Varšavě, kde jsem v podstatě málokdy, stejně potřebuji šest hodin na to, abych dojela někam autem, jelikož koncertuji po celém Polsku. Vyžaduje to mnoho nervů i času. Do Polska často využívám lety, když mám aktivity ve Varšavě, je to jen hodina.

Nedávno jste si šla v Polsku pro hudební ceny a všech pět jste „vyfoukla“ tamním zpěvačkám. Jste tam víc populární než tady?
To neumím říct a asi se to ani nehodí. Je to tam prostě jiné, takové víc hudební. Člověk si víc užije, hrají jeho písničky v rádiu, lidé spojují osobnost s hudbou, ne se soukromím. To mi tady v Čechách trochu chybí. Tady se řeší vše kolem jenom ne to zpívání.

Říká se, co Čech, to muzikant, ale pokud člověk sleduje hudební dění v Polsku, může mít pocit, že to spíše platí tam.
Je pravda, že na tu show si potrpí. Je to tam víc podle amerického vzoru. Jsou tam i další věci, třeba když se jde na předávání, i muži mají vlastního stylistu a není to úplně o tom, že by byli zahledění do sebe. Akce vyžaduje určený dress code. Takže to, že hrajeme rock ‚n‘ roll neznamená, že můžeme přijít na akci nevhodně oblečení. V Čechách na to lidi kašlou a jdou do Opery klidně v maskáčích. To já nemám ráda. Myslím si, že dodržování dress codu nebo důstojného oblékání na akci, nemusí být hraním si na něco.

Ewa Farna (Forum Karlín, Praha, 11. listopadu 2016)

Loni jste oslavila desáté výročí na české hudební scéně. Pořád ještě slavíte?
Pořád slavím. Teď slavím deset let v Polsku. Chystáme k tomu dokument, u kterého jsme prodloužili natáčení, protože se budeme věnovat i Polsku a vydáme ho v polsko-české verzi. Přípravy a oslavy pořád probíhají. V Sopotech budeme mít velký koncert v přímém přenosu během festivalu a také letní turné. Budu mít nový singl, takže spíš taková klasika. Těším se na Metronome Festival, kde je hlavní hvězdou Sting. Hrajeme zde takový jazzovější set se speciálním hostem. Když nám dal festival možnost vybrat si libovolného vzácného hosta, jenž by vystoupení posunul stylově trochu jinam, než jak nás fanoušci znají z klasických koncertů, několik týdnů jsme se probírali jmény mnoha českých a slovenských muzikantů. Spolupráce s vynikajícím kytaristou Davidem Dorůžkou vystoupení posune určitě do jiných rozměrů, ještě nikdy jsme spolu nevystupovali.

Vůbec poprvé v Česku zahrajete svůj jazz-swingový repertoár, který však znají vaši polští fanoušci. Jste zvědavá na reakce místních fanoušků?
Bude to zase něco jiného, jelikož ráda zkouším nové věci. Teď jsem třeba natočila písničku do filmu Všechno nebo nic, poprvé v životě jsem dělala dabing. Samé věci, které se točí kolem hudby, ale jsou hezkým zpestřením a já si je hrozně užívám. Těch aktivit je opravdu hodně. Dokonce letos usedám v porotě polského Idolu, který se vracel po dvanácti letech. Je toho hodně, ale já ráda slavím. Možná z toho dělám velké haló, ale vážím si toho. Deset let už přeci není blbý na oslavu.