Zemřel kardinál Vlk. České katolíky vedl 18 let, politiky neměl rád

  • 580
V 85 letech zemřel kardinál Miloslav Vlk. Na Facebooku o tom informoval kardinál Dominik Duka. Vlkův život prošel řadou zvratů. Rodák z malé jihočeské vesnice byl pro komunisty nepohodlným knězem. Po revoluci se stal na téměř dvacet let hlavou českých katolíků a jako člen konkláve se zúčastnil volby papeže.

„Bože, přijmi duši svého pokorného služebníka, kardinála Miloslava Vlka, který po dnes po těžké nemoci dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci. Mílo, budeš mi lidsky i duchovně chybět ( 17. 5. 1932 - 18. 3. 2017),“ uvedl na Facebooku Dominik Duka. Vlk trpěl rakovinou plic.

Kardinál Miloslav Vlk

O kardinála se během jeho nemoci staralo občanské sdružení Cesta 121. Jeho předseda Antonín Randa iDNES.cz řekl, že v posledních dnech bylo patrné postupné zhoršování kardinálova stavu. „Zatímco před týdnem ještě byly možné návštěvy, tak v posledních dnech už moc ne,“ sdělil iDNES.cz.

Pražské arcibiskupství vyzvalo věřící k modlitbě za spásu duše zesnulého kardinála. Vážná nemoc se u kardinála Vlka začala projevovat zhruba na jaře loňského roku. O Vánocích se kardinálův stav zhoršil natolik, že musel být na několik dní hospitalizován (více čtěte zde). Nemoc mu lékaři diagnostikovali po Novém roce.

Vlk podstupoval chemoterapii v jedné z pražských nemocnic. Koncem ledna s Vlkem telefonicky hovořil papež František a ujistil ho, že se bude modlit za jeho zdraví.

Jako kdyby mi odešel otec, přijal zprávu ministr Herman

Přední politici přijali zprávu o Vlkově úmrtí s lítostí. „Odešel respektovaný člověk, který se nebál chovat podle svého svědomí,“ sdělil na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka ve Vlkovi odešel člověk hluboké víry a pevných, nekompromisních názorů.

Duka: Vlk obnovil v ČR katolickou církev, i v nemoci byl chodsky odolný

Ministr kultury Daniel Herman, který byl v první polovině 90. let Vlkovým sekretářem, informaci přijal s pocitem, jako by mu odešel otec. „Byl to nejen můj šéf, ale i velký duchovní přítel. Měl jsem ho velmi rád,“ řekl Herman ČTK.

„Byl to statečný zásadový chlap a velice jsem si ho vážil,“ řekl šéf ANO Andrej Babiš.„Vzdejme čest statečnému muži, který žil čestně a v pravdě, které věřil,“ uvedl na Twitteru předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „V čele s ním se církev vyrovnávala s následky komunistické diktatury a hledala místo v demokratické společnosti,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Normalizaci strávil v nuceném ústraní

Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici na Písecku. Jeho životní cestu od mládí ovlivňovala politická situace v zemi. Po maturitě v roce 1952 mu nebylo povoleno dál studovat, a proto pracoval jako dělník v českobudějovické továrně.

Po vojně a částečném politickém uvolnění vystudoval archivnictví a v roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Normalizační 70. léta kvůli kritickým postojům strávil v malých farnostech na Šumavě a ve středočeském Rožmitálu pod Třemšínem.

Cesta milovníka běžek do čela české římskokatolické církve nebyla přímá. Po deseti letech mu komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl z politických důvodů nucen živit se jako umývač oken v Praze. Později získal práci archiváře ve Státní bance československé. V období bez státního povolení Vlk sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Státní souhlas mu byl vrácen v lednu 1989.

Kardinál Miloslav Vlk a kardinál Tomáš Špidlík (vpravo)

Kardinál Vlk s papežem Janem Pavlem II. v roce 1999

V říjnu 2002 převzal kardinál Vlk od prezidenta Václava Havla Řád TGM

Na začátku 90. let byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 po rezignaci Františka Tomáška stal pražským arcibiskupem a hlavou českých katolíků. V říjnu 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Od roku 1991 do roku 2000 předsedal české biskupské konferenci.

Prezident Václav Havel mu v roce 2002 za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva propůjčil řád T. G. Masaryka. V dubnu 2005 se Vlk účastnil konkláve, které zvolilo papeže Benedikta XVI.

Stejný papež pak v únoru 2010 přijal Vlkovu rezignaci. Jeho následovníkem v čele české katolické církve a v pořadí 36. pražským arcibiskupem se stal Dominika Duka.

Z politiky byl zklamaný, sílu mu braly tahanice o restituce

Více než 18 let v úřadu primase českého hodnotil Vlk na svých stránkách kardinal.cz spíše kriticky. Mezi neúspěchy, které ale přičetl neochotě českých politiků, řadil odklad majetkového vyrovnání, církevní zákon, kauzu katedrály sv. Víta či neexistenci česko-vatikánské smlouvy.

Slova papeže a reakce médií

Papež František poslal kardinálu Dominiku Dukovi soustrastný telegram k úmrtí kardinála Miroslava Vlka. Informoval o tom vatikánský list L'Osservatore Romano. František v telegramu vyzdvihuje Vlkovu plodnou a rozmanitou apoštolskou činnost i v obtížném období perzekucí proti církvi. O dobrém vztahu papeže a zesnulého kardinála svědčí, že mu František ještě v lednu telefonicky přál uzdravení (více zde).

Francouzská agentura AFP připomíná jeho opoziční činnost před rokem 1989 a zákaz vykonávat kněžskou činnost, které se věnoval tajně. Všímá si, že v letech 1993 až 2001 vedl jako první zástupce z východní Evropy Radu biskupských evropských konferencí a že v roce 2004 vyzval Čechy, aby hlasovali pro vstup do Evropské unie.

Německá agentura DPA zdůrazňuje, že Vlk se zasazoval o smíření mezi Čechy a Němci a že v roce 1999 obdržel německý Velký kříž za zásluhy. Všímá si, že Vlk byl i v silně ateistické České republice všestranně respektovanou osobností.

Slovenská média připomínají, že se Vlk jako první biskup z bývalého Československa zastal odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Bezák byl z úřadu arcibiskupa odvolán bez uvedení konkrétních důvodů v roce 2012. Vlk se také zasadil o Bezákovu soukromou audienci u papeže Františka na jaře 2015, které byl přítomen, připomíná web aktuality.sk.

„De facto jsem na rovině církevně-politické nedosáhl vlastně téměř nic,“ řekl v září 2009. K politické situaci i politikům byl vůbec kritický a svůj názor dává otevřeně najevo; před dvěma lety například řekl, že jeho zkušenosti s Václavem Klausem jako premiérem i jako prezidentem nejsou příliš pozitivní.

Mezi úspěchy katolické církve pod Vlkovým vedením patří práce církevní charity, také se výrazně zasloužil o ekumenickou spolupráci českých křesťanských církví. V roce 1993 stanul v čele komise zabývající se dílem a osobností Jana Husa. Přispěl tak k tomu, že Jan Pavel II. v roce 1999 vyjádřil lítost nad Husovou smrtí a přiznal mu místo mezi reformátory církve.

I v důchodu se však kardinál zajímal o společenské a politické dění, které komentoval na svém webu kardinal.cz. V souvislosti s loňským výročím 17. listopadu například napsal, že česká společnost se dodnes s komunistickým totalitním systémem nevypořádala.

„Po všech těch zločinech jsme je nechali dále „působit“. Nenazývali jsme pravým jménem to, co nám představovali jako „normální“. A ono z toho mnoho zůstalo. Například deformovat pravdu, bezostyšně lhát, nenávidět, krást atd., jak to často i dnes zakoušíme,“ uvedl s tím, že někteří politici stále komunisticky „normalizovaně“ myslí a pošlapávají ústavu.

Na počátku roku 2017 Miloslav Vlk oznámil, že trpí rakovinou plic a že podstupuje chemoterapii. Jeho stav se prudce zhoršil v polovině února.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video