Kdy se tohle fascinující zvíře narodilo, tedy nikdo neví. Ví se jen tolik, že ji 27. ledna 1974 přivezli jako zhruba dvouletou do zoo v Lipsku. Proto Kamba v tento lednový den slaví místo narozenin nalezeniny. Součástí pražské gorilí skupiny je už 15 let, od roku 2001. Předtím žila nejen v lipské zoo, ale také v Duisburku a Dvoře Králové (jakou měla smůlu na samce, si přečtěte zde).
Mezi ostatními v pražské gorilí skupině Kamba většinou působí velmi nenápadně. Ale může stokrát vypadat, jako by tam ani nebyla, přesto je důležitým členem rodiny. Zvlášť pro mláďata je pevným bodem vesmíru.
Na jednu stranu je obdivuhodné, s jakou energií se Kamba dokáže věnovat mláďatům samice Kijivu a nyní už i synovi samice Shindy (o jeho narození více zde). Vlastních mláďat se totiž přes veškerou snahu nedočkala (více čtěte zde), takže si to vynahrazuje na mláďatech ve skupině. Na druhou stranu už má zcela pochopitelně ráda svoje pohodlí, které si umí vychutnat.
Natáhne se, vyrovnaně pozoruje okolí, odpočinek jen sem tam proloží ohryzáváním větviček. S těmi se zabaví velice ráda, často tvoří její pozdní večeře, jak chovatelům prozradily kamery. Když už večer všichni leží ve svých hnízdech a snaží se v nich uvelebit na spaní, Kamba vyráží posbírat zbytky větviček po pavilonu. A začne v klidu hodovat.
„Klid ale sama stále ještě většinou nemá,“ usmívá se kurátor primátů Vít Lukáš. „Přichází totiž čas, kdy u ní začne Nuru žadonit o mléko. A ona s ním ulehne, aby ho nakojila a pomazlí se spolu,“ vysvětluje. Směna tetičky a kojné tedy pro Kambu s večerem nekončí, spíš naopak. Teprve když se Nuru nabaží jejího objetí i mléka a odkráčí za svou matkou Kijivu, pokračuje Kamba v započatém hodování na zbytcích větviček, které si nasbírala.
Spokojená tetička Kamba jako klidná síla
Ve svých letech už toho Kamba dost zažila a je klidná a rozvážná. Pokud se ale ve skupině strhne nějaká třenice, nerozpakuje se vyrazit bojovně na Richarda, ať už se problém týkal kohokoliv. Třenice tak většinou končí prchajícím Richardem, za nímž běží rozlobené samice - a mezi nimi Kamba se samečkem Nuruem na zádech (jak si Richard se samicemi užije, čtěte zde).
Kamba slaví v neděli 29. lednaDárek ke 45. nalezeninám dostane oslavenkyně ve 14 hodin v Pavilonu goril. Od 10 do 15 hodin tu bude na návštěvníky čekat také kvízová stezka, která prověří jejich znalosti o gorilí biologii a pražské gorilí skupině. Kdo správně odpoví na všechny otázky, dostane za odměnu placku na batoh nebo tašku s gorilím motivem. Navíc si v neděli můžete v mongolské jurtě vedle výběhu koní Převalského užít výstavu fotografií Miroslava Bobka a Václava Šilhy Krásy zimní Gobi. Výstava bude zahájena v 11 hodin s Lenkou Klicperovou. |
Jinak Kamba řádné třenice ke svému životu nepotřebuje, raději se jim vyhne. Naplňuje ji už ta skutečnost, že funguje jako tetička a jde jí to dokonale.
Nejvíce času teď tráví se čtyřletým Nuruem. A on také s chutí využívá ochoty, s jakou mu poskytuje láskyplnou náruč plnou mléka. Na to už třeba puberťák Kiburi nemá nárok, tak se snaží alespoň škodit a svou tetičku spíše provokuje nebo zlobí (jak ho Kamba odstavila, čtěte zde).
„Třeba u oběda se jí často snaží ukrást jídlo nebo jí kazí siesty s Nuruem,“ popisuje kurátor. Ale i Kamba si umí pohrát drsněji. Jedna z těchto jejich bitek je také patrná na úvodním videu.
Kamba hodně ožívá v době oběda. Těší se na žrádlo, někdy si střihne i stojku, nebo jen tak poklepává rukama do parkosů a nemůže se dočkat. V tuto dobu si také poměrně pravidelně naloží na záda nejmladšího člena skupiny, devítiměsíčního Ajabua, prochází se s ním pavilonem a ukazuje se Richardovi (viz začátek úvodního videa) i chovatelům. S Ajabuem na zádech někdy absolvuje i oběd. A občas malého dokonce přenáší i do a ze zázemí.
Přesto právě s Ajabuem zatím ještě pozvolna navazuje kontakt (více zde). „Ajabu ji ještě sám nevyhledává, většinou projeví zájem Kamba. Když někde posedává sám, přijde si pro něj a nahodí si ho na záda,“ popisuje kurátor.
Jindy Kamba Shindina prcka jen tak z radosti natřepe ve vzduchu rukama i nohama, nebo ho jen polechtá a hravě do něj dloube. „Každopádně jsou si pomalu bližší a bližší a pro oba je to jen dobře,“ konstatuje Vít Lukáš. Až Ajabu zjistí, že se u tety Kamby dá posvačit mléko, bude určitě jen jeho.
