Zkuste porovnat loňskou a letošní Gabrielu Koukalovou.
Co se týká běhu, tak je ještě silnější než loni. Zapracovala na technice, a to se projevilo.
A střelecky? Loni měla procentuální úspěšnost střelby ještě vyšší. Ale tu současnou kazí některé její nevydařené závody z úvodu sezony, že?
Střelbu bych neřešil, Gábina je teď stabilní. Nemyslím si, že by se od loňska něco změnilo. Sice může tvrdit, že její problémy z úvodu sezony způsobil nácvik rychlejší střelby, ale ona se tomu v létě zase tolik nevěnovala, řešila různé jiné peripetie. Její střelba je o mentální nastavenosti, která zkraje sezony ještě nebyla taková, jaká měla být. Občas ji něco rozptýlí, ale celkově tu stabilitu má.
Šéftrenér Ondřej Rybář (vpravo) se objímá s trenérem žen Zdeňkem Vítkem po triumfu Gabriely Koukalové v Novém Městě.
O své psychice říká, že je vyzrálejší než dřív.
To musí sama cítit nejlíp. Momentálně je hlavou závoďákem, což se mi moc líbí. To ji dělá extra závodníkem.
Říkala sice v minulých týdnech, že o žlutém dresu až tolik neuvažuje, ale...
...ale když jsi závodník, tak závodíš, abys měl úspěchy. A ať už je to první, nebo páté místo, a žluté, nebo červené triko, tak jdeš po úspěchu.
Dalo by se říci, že si užívá každý pohárový závod. Ovšem pokud to nadále povede k tak výrazným výsledkům, klidně na konci sezony může velký glóbus znovu pozvednout, ne?
To jsem se do ní snažil dostat už loni. Aby žila závod od závodu a nestresovala se tím, co bude na konci, ani myšlenkami na to, že musí něco hájit. Letos nemyslí na hájení, ale bojuje. Její největší cíle jsou až v příští sezoně na olympiádě. Vše ostatní je cesta, která k tomu vede.
Čekal jste před sezonou, že by se v ní mohla pohybovat až tak vysoko?
V létě jsem se malinko bál, že nevydrží celou dobu. Už poslední tréninky před sezonou však napovídaly, že na tom nebude špatně. Nemyslel jsem si, že bude až takhle vysoko běžecky. Další věcí je, že teď je fakt závodníkem - bojovníkem, a to ji posouvá. Jestliže loni Laura Dahlmeierová, když chtěla, tak zabrala v posledním kole a stáhla na ni patnáct vteřin, tak letos je Gábina schopná jet s ní vyrovnaný závod. Taková běžecká forma jí loni chyběla třeba i na mistrovství světa. Ta loňská sezona ale pro ni byla psychicky extrémně náročná. Fyzické síly jdou s těmi psychickými, když pořád o něco bojujete.
STŘÍBRNÁ RADOST. Češka Gabriela Koukalová si ve stíhacím závodě v Ruhpoldingu dojela pro další pódiové umístění.
Vloni si prožila boj o globus i o medaile z mistrovství světa. Letos z těchto zkušeností může těžit?
Bojím se, že se všichni upnou na mistrovství světa, když jsme o něm před sezonou tolik mluvili. Ale nechci, aby si teď každý myslel, že tam zákonitě bude mít medaile. Aby to pak nebylo tak, že najednou budou lidi kdovíjak nespokojení se čtvrtými místy. Snažím se takové myšlení trochu tlumit. Jestliže teď jezdí Gábina na pódiu, mnozí si automaticky myslí, že to tak bude i na šampionátu. Věřím, že tam bude připravená. Potenciál na medaile má. Ale počkejme, co přijde. Pro mě je už teď tahle sezona úžasná.
Ve Světovém poháru stála šestkrát po sobě na stupních vítězů. To se jí nikdy v minulosti nepovedlo.
Už to, jak unesla poslední závod v Novém Městě, pro mě bylo něco úžasného. To bylo svým způsobem možná opravdu víc než mistrovství světa. Není to naše alibi před šampionátem, ale skutečnost, že dokázala vyhrát doma, před tolika lidmi a nabitými tribunami, to je sen každého závodníka, který mnohé přebíjí. Takové výsledky nás naplňují. Pro nás je úspěchem, že jsme dostali biatlon fanouškovi pod kůži. Ti lidé měli v Novém Městě velký zážitek, ponesou si ho dál a nezapomenou na něj. Je nádherné, že tam bylo z 30 tisíc 28 tisíc českých fanoušků plus ty statisíce u televize. Gábina už má medaile z olympiády i ze světa, ale tenhle zážitek byl také pro ni naprosto mimořádný.
Navíc ji pomohl popřemýšlet o konci kariéry a o tom, že možná ještě po hrách v Koreji nebude chtít skončit. Je to tak?
Jakmile je sportovec ve fázi, že ho jeho sport baví a stále mu něco přináší, tak nechcete končit jen tak. Musíte mít důvod. Pokud ona najde ten důvod, proč chce skončit s biatlonem, asi bude pádný. Ale veškeré úspěchy a krásné zážitky, které má s tímto sportem spojené, jenom umocňují, že se ním chce zůstat. Takže pro nás bude jen dobře, pokud se u Gábiny prodlouží pocit, že chce závodit dál. Každopádně, ať udělá po olympiádě jakékoliv rozhodnutí, řeknu jí k němu svůj názor, ale nebudu jí ho rozmlouvat a budu ho respektovat.
V souvislosti s její možnou nástupkyní, která by jednou mohla být vůdkyní týmu po odchodu současné generace Koukalové, Vítkové a Puskarčíkové, se hovoří o Markétě Davidové. Ta v Ruhpoldingu poprvé ve Světovém poháru bodovala. Mohla by startovat i na mistrovství světa v Hochfilzenu?
Variant existuje spousta. Momentálně to není prioritou. Markéta má své vrcholy na mistrovství světa juniorů a na Evropě juniorů. Na druhou stranu, pokud ucítíme, že může pomoci štafetě na dospělém mistrovství světa a že jí to neuškodí v přípravě na juniorský šampionát, tak se o tom pojďme bavit. Jak říkám, není to vyloučené, ale není to prvoplán.
Markéta Davidová na trati sprintu v Ruhpoldingu.
Může přicestovat do Hochfilzenu jen na druhý týden, ne?
Samozřejmě, nebo třeba na dva dny. Není to zase až tak daleko. Ovšem všechno to chce dobře zvážit. Markéta má svůj čas. Tady se jí povedl jeden závod, ale netlačme na pilu. Chceme s ní zacházet jako s velkou nadějí. A její výhodou je, že tady jsou v týmu takové holky, které jí dopřávají čas, aby za nimi zrála, a které jí vyšlapávají cestu. Byl bych rád, aby tu cestu absolvovala co nejlíp a co nejvíc v klidu a sbírala na ní potřebné zkušenosti. Tu možnost dostala i zdejší štafetou, protože věděla, že za ní jedou dvě dobré holky, které jsou schopné stahovat čas a napravit nějakou tu její chybku.
Nacházíte v její kariéře i určitou paralelu s Gabrielou Koukalovou? Ta také debutovala ve Světovém poháru ve dvaceti letech.
Paralelu? (zasměje se) Jo, i Markéta má zrzavé vlasy.
A ještě nějakou?
Nemůžeme je úplně srovnávat. I Gábina byla schopná vyhrát závod IBU Cupu. Potřebovala pak taky trochu času. Byla sice už na olympiádě ve Vancouveru 2010, kde ale ještě nebyla až tak výrazná. Teprve po čase dala o sobě vědět. Každá může mít jiné období, kdy dozraje v závodnici a kdy zjistí, že biatlon je součástí jejího života. Gábina sama vzpomíná na dětská a juniorská léta, že to byla taková jalová léta. Talent však v sobě měla. A dostala dobrý základ od svých rodičů. I to, že absolvovala jako dítě spoustu soustředění s klubem a měla tam lidi, od kterých mohla okoukávat techniku, bylo dobře. Dítě je houba, která saje. Gábina nasála hodně a teď je z ní silná individualita.
18. prosince 2016 |
