Je deset hodin dopoledne. K pavilonu šelem v liberecké zoo se začínají scházet ošetřovatelé. S napětím čekají, až bránou zahrady projede černá dodávka, která veze cenný náklad.
Konečně. Hlavní zoolog Luboš Melichar dostává echo, že holandští přepravci za několik minut dorazí.
V kleci vážící přes tři sta kilogramů s nimi cestuje stodvacetikilová lvice Shani. Dostat ji z auta dolů na zem a pak dovnitř do pavilonu si vyžádá sílu nejméně deseti chlapů.
Shani se přesun moc nelíbí, každou chvíli se z klece ozve rozzlobený řev.
Ošetřovatelé ji po chvíli přisunují až těsně k vchodu do vnitřního výběhu. Až když je jisté, že může bezpečně přejít, otevírají klec. Jenže lvici se nechce.
„Tak pojď, holka, vylez,“ snaží se zvíře povzbudit Kateřina Lochovská, ošetřovatelka na úseku šelem.
Po krátkém přemlouvání Shani klec opouští a za chvíli se už prochází expozicí. Odteď ji tu budou vídat i návštěvníci zoo.
Uspání lva bylo složitější
A zatímco si lvice prohlíží svůj nový azyl, ošetřovatele čeká ta těžší část dne. Je potřeba uspat dvouletého Bastyho a naložit ho do stejné klece, z níž před chvílí vyběhla Shani.
„Je to trochu složitější, protože nevíme přesně, kolik Basty váží,“ říká veterinář Vladimír Jurek předtím, než zvíře foukačkou uspí. Váhu potřebuje znát, aby zvolil správně dávku narkózy. Nakonec ji odhadne na dvě stě kilogramů.
Zvířeti chvíli trvá, než usne. Naneštěstí pro ošetřovatele si zaleze ve výběhu do horní části a schová se za kameny. Zhruba po čtvrt hodině se k němu odváží jít hlavní zoolog.
Nejdříve do něj opatrně šťouchá koštětem a až když si je jistý, že Basty spí, zavolá posilu. Překlopí lva na plachtu a snesou ho dolů. Cestou jej ještě zváží a pak už nezbývá, než ho naložit do auta, kde už je připravená klec.
V jednu chvíli jim těžké zvíře z plachty vyklouzne na zem, naštěstí nespadne z žádné velké výšky. „Nic se mu nestalo, nebojte,“ ujišťuje veterinář. Ostatně na obranu všech je třeba říci, že není zrovna jednoduché vyzdvihnout 196 kilogramů těžké a bezvládné zvíře zhruba do půlmetrové výše.
Lev berberský přežívá už jen v zoologických zahradách
Když je Basty konečně v kleci, počká veterinář ještě zhruba dvacet minut a pak zvíře injekcí probudí. Při transportu už musí být při vědomí. „Mohl by se dostat do křečí nebo se začít dusit a během přepravy už se k němu nikdo do klece nedostane,“ vysvětluje zoolog Melichar.
Zatímco Bastyho čeká přes tisíc kilometrů dlouhá cesta, jeho dvojče Terry se mezitím prochází v zasněženém výběhu. „Rozhodli jsme se dát pryč Bastyho, protože Terry se tu lépe aklimatizoval, je klidnější a Bastymu může přesun jen prospět,“ přibližuje zoolog.
Vytvořit v Liberci lví pár nebylo nijak jednoduché. Jediná dostupná lvice v Evropě byla právě v Paříži a zájem o ní mělo víc zahrad.
„Shodou okolností mi dnes ráno volali kolegové ze Dvora Králové, že mají ve Francii vyhlédnutou dvouletou lvici. Když jsem jim řekl, že k nám za hodinu přijede, byli trochu přešlí,“ podotýká s úsměvem Melichar.
Lev berberský byl v přírodě zcela vyhuben v 19. století a přežívá pouze v zoologických zahradách a soukromých chovech. Jeho rozmnožování není ale příliš jednoduché.
„Přežije jen velmi malé množství mláďat, takže populace nijak nenarůstá. Doufáme, že nám se koťata odchovat podaří,“ věří zoolog.
Lvice Shani si nyní bude zvykat na nový domov. Zatím zůstane ve vnitřním výběhu. „Nemůžeme ji pustit do výběhu v těchto teplotách, ještě neumí chodit ven a dovnitř a my ji nemůžeme v mrazu nechat přes noc venku, kdyby se rozhodla, že se do vnitřního výběhu nevrátí,“ dodává.
