Vojenský letoun Tupolev Tu-154 letěl v neděli z Moskvy do syrské Latákíje. Startoval z letiště Čkalovskij severovýchodně od hlavního města, na letišti Adler u Soči následně přistál kvůli dotankování paliva. Po mezipřistání opět vzlétl v 5:25 místního času. O dvě minuty později se však ztratil z radarů.
Před odmlkou nehlásili piloti žádný problém a letadlo nevyslalo nouzový signál. Letové podmínky byly podle dispečerů příznivé, žádný civilní let nebyl zrušen. Přesto záchranáři, kteří záhy vyrazili prohledat oblast zmizení letounu, brzy nalezli na hladině ropnou skvrnu a trosky, které byly „roztroušeny ve vzdálenosti 1,5 až osm kilometrů od pobřeží“ (psali jsme zde).
Reportáž z pátrání po zmizelém ruském letadle v Černém moři:
Krátce po zveřejnění prvotních informací uvedla agentura Interfax, že havárii zřejmě nikdo nepřežil. V neděli ráno nalezli záchranáři první tělo, od té doby vyzvedli z moře nejméně čtrnáct obětí včetně kapitána a množství lidských ostatků, jež budou muset být teprve identifikovány.
Pádem letadla se začal zabývat Vyšetřovací výbor, nejvyšší orgán ruských kriminalistů. Jeho šéf Alexandr Bastrykin na místo nařídil vyslat „skupinu zkušených vyšetřovatelů“. Jen pár hodin po havárii přinesly agentury zprávu, že mezi vyšetřované verze nepatří teroristický útok.
Ruský prezident Vladimir Putin následně pověřil premiéra Dmitrije Medveděva sestavením vyšetřovací komise, kterou premiér sám také povede. Okolnosti pádu vojenského letadla začala ovšem zkoumat i kontrarozvědka FSB.
Příčina havárie není dosud známá. Znalci se podle nejmenovaného zdroje agentury Interfax přiklánějí k verzi, že letoun havaroval v důsledku technické poruchy, která se projevila v okamžiku, kdy se stroj snažil nabrat výšku. Chyba zkušených pilotů je podle zdroje málo pravděpodobná.
Dříve se hovořilo i o možnosti srážky s ptáky či načerpání nekvalitního paliva při mezipřistání. Zřícený letoun byl vyroben v roce 1983, poslední servisní prohlídku absolvoval letos v září.
V ruských médiích se však již objevily spekulace o úmyslném činu, poukazující na nevysvětlené okolnosti havárie. Bývalý letecký dispečer Vitalij Andrejev se například kloní k možnosti „mimořádné situace“ na palubě, která zabránila pilotovi vyslat nouzový signál. „Pouhé dvě minuty po startu se letadlo ztratilo z radarů a nevyslalo na zem žádný signál. To svědčí o tom, že stroj mohl být vystaven nějaké vnější síle,“ řekl Andrejev (další nejasnosti jsme popsali zde).
Podle ruského ministra dopravy Maksima Sokolova se potápěči zároveň snaží nalézt takzvané černé skříňky se záznamy hovorů v kokpitu a protokoly o fungování přístrojů. Hledání komplikuje skutečnost, že datové schránky nemají radiomajáky a pátrá se po nich s pomocí radarů.
Pátrací akce zaměstnala tisíce lidí. Nalezli těla i části letounu:
Na palubě dopravního letounu ministerstva obrany se nacházelo 84 pasažérů a osm členů posádky. Mezi nimi cestovalo 64 pěvců věhlasného Alexandrovova armádního souboru písní a tanců včetně ředitele a uměleckého šéfa generála Valerije Chalilova (profil souboru naleznete zde).
Mezi pasažéry byl také náčelník kulturního odboru ministerstva Anton Gubanov či humanitární pracovnice z prezidentské rady pro lidská práva Jelizaveta Glinková, známá mezi veřejností jako Doktorka Líza. S nimi cestovalo také devět novinářů státních médií.
Tragédie Rusy zasáhla: lidé začali nosit květiny na pietní místa v Soči i k sídlu Alexandrovců v Moskvě. Byl mezi nimi i šéf kultury na moskevské radnici Alexandr Kibovskij, podle něhož metropole zrušila některé slavnostní akce plánované na další dny a před ostatní zařadila minutu ticha za oběti. Televizní stanice vyřadily z programu zábavné pořady.
Putin vyhlásil na pondělí 26. prosince celostátní smutek, ačkoli ten se podle nepsaného pravidla vyhlašuje pouze v případech, kdy počet obětí přesáhne stovku. Jinak se omezuje na region, kde se neštěstí stalo. Pietní místa vznikla i za hranicemi Ruska, například na Ukrajině nebo v Litvě. Rusku kondolovali někteří zahraniční politici, mezi nimi také český prezident Miloš Zeman. Další vyjadřovali soustrast především na sociálních sítích (více čtěte zde).
Lidé přinášejí květiny a zapalují svíčky za oběti letecké havárie:
Pátrání po obětech tragédie pokračuje i v pondělí, kdy týmy vylovily z moře části trupu letadla. Na hladině moře se již nepátrá, nyní hledají potápěči trosky letadla na mořském dně v hloubce desítek metrů a okruhu půl kilometru.
Do Moskvy zároveň dorazilo první letadlo s deseti těly, která záchranáři nalezli krátce po tragédii. První již podle lékařských zdrojů bylo identifikováno, totožnost mrtvého však zatím nebyla zveřejněna. Z pozůstatků je odebírán genetický materiál k porovnání s příbuznými, což naznačuje, že těla byla pádem značně poškozena.
Ruští představitelé znovu vyloučili, že by za havárii letadla mohl teroristický útok. Ministerstvo obrany také popřelo spekulace kolující po internetu, že dosud nalezená těla na sobě měla záchranné vesty.
Ruské letadlo mělo přistát na vojenské základně Hmeimim. Podle některých ruských médií mířili Alexandrovci na koncert do syrského Aleppa, čemuž napovídá i vyjádření syrského prezidenta Bašára Asada. Ten v dopise Putinovi vyjádřil soustrast s pozůstalými a dodal, že „(ruští) přátelé se měli připojit k obyvatelům Aleppa při oslavách vítězství“.
Klíčové nyní bude pátrání po trupu letadla, kde se může skrývat také většina obětí havárie. Ministr dopravy Sokolov k tomu poznamenal, že hledání těl může trvat dlouho. Podle agentury TASS také uvedl, že mořské proudy mohly vrak letounu odnést přes ruské hranice a že se do pátrání zapojí také jednotky z Abcházie (autonomní části Gruzie, kterou Rusko považuje za nezávislý stát).
Letadlo mířilo z města Soči na vojenskou základnu do syrské Latákíje:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
