V zimě myjte auto pravidelně. Ne pro parádu, ale kvůli ochraně karoserie

  • 135
V zimě jezděte pravidelně do myčky. Není to nesmysl. Neděláte to kvůli parádě, ochráníte tak karoserii před korozí. Právě před zimou je důležité myčku navštívit a dopřát vozu ten nejlepší program včetně voskování. Auto se pak také méně špiní.

Pravidelné umývání vozidla by zodpovědný řidič neměl podceňovat v žádném případě. Nejde totiž jenom o to, aby váš vůz dobře vypadal. Když se špína usazuje na vozidle, začne do sebe natahovat vodu, v zimě dokonce i se solí. Ta pak začne v záhybech hlodat a narušovat protikorozní ochranu.

„Umýt auto v myčce je dnes jediný legální způsob, jak si očistit auto,“ říká Radovan Djelmo, ředitel firmy Davo Car, která provozuje dnes nejmodernější a největší mycí centrum v Česku. „Na ulici před domem si podle platné legislativy auto umýt nemůžeme,“ dodává.

Umytí auta v tunelové myčce Davo Caru v Olbramovicích trvá přibližně sedm minut a spotřebuje se na něj podle zvoleného programu 100 až 150 litrů vody. „Více než 80 procent z toho se recykluje, tedy čistí a znovu používá k mytí,“ popisuje Djelmo .

Automyčka
Automyčka

Auto, které je patřičně ošetřeno, lépe odolává povětrnostním vlivům. „Existuje takzvaná vzdušná koroze, jsou to ve vzduchu se vyskytující mikročástečky kovu. Pokud se na karoserii podíváte zblízka, vidíte jednotlivé malé body koroze. Je to vidět zejména na bílých autech. Není to vnitřní koroze karoserie, ale povrchová nečistota, která oxiduje díky vzdušné vlhkosti,“ líčí Radovan Djelmo .

Na choulostivých místech, jako jsou třeba podběhy, podvozek, ale i blatníky, pak v usazené špíně vzniká elektrolytická reakce – koroze. Podle odborníků by vozidlo měli častěji umývat řidiči z velkoměst, kde je velmi odolná mastná špína. Zvlášť pak v oblastech s průmyslovou výrobou.

Automyčky používají speciální přípravky, určené jen pro ně. Jsou to různé aktivní pěny, leštidla a šampony které nečistoty dokážou „rozebrat“ tak, aby šly smýt. Myčka tak zvládne třeba i mouchy z přídě vozu, které často vůbec nejdou smýt. Zná to každý, kdo se o to pokouší s houbou u benzinky.

Důležité je voskování

Velkou alchymií jsou vosky. Kdysi se podle Djelma používaly vosky nanášené za tepla, dnes technologie pokročila tak daleko, že stejnou práci odvedou i studené vosky. V tunelové myčce Davo Caru voskují karoserie dokonce dvěma vosky, tvrdým a měkkým. A zajímavost navrch: bez navoskování by pak karoserie vlastně nešla následně pořádně usušit.

Škoda Rapid Monte Carlo

„Pokud je lak po umytí ošetřen voskem, lak potom netrpí. Vosk totiž zacelí povrch laku a neulpívají na něm nečistoty,“ vysvětluje Radovan Djelmo. V zimě dokáže karoserie ošetřená voskem lépe odolávat odletujícím kamínkům posypového štěrku. Vyzkoušeli jsme to na dvou autech: desetileté ojetině Hondě Accord s mnoha šrámy na karoserii a na redakcí testované Škodě Rapid se zářivým rudým lakem.

Umyté a navoskované auto zůstalo v obou případech opravdu dlouho čisté i po jízdách v zimních plískanicích a mimo silnice. Špína jako by po karoserii klouzala. Navoskování vydrží několik týdnů. Bonusem je také to, že se pak auto lépe umývá. Po pořádné očistě v automyčce pak stačí auto opláchnout vodou, klidně vlastnoručně v mycím boxu.

Na začátku byly piliny s vodou

V srpnu roku 1962 obdrželi dva němečtí podnikatelé z Augsburgu Gebhard Weigele a Johann Sulzberger patent pro první automatizovaný systém na mytí aut.

Konstrukci tvořily dva kartáče, které kroužily kolem statického vozidla. O dva roky později už vyvinuli uzavřenou myčku, ve které fungoval i systém placení pomocí mincí, takže zákazníci nemuseli opouštět vozidlo.

Firma těchto dvou mužů, Wesumat Waschanlagen, se pak stala jedním z globálních lídrů v oblasti umývání vozidel. V roce 2000 se spojila s další společností a pod názvem Wastec AG existuje dodnes a má 1 600 zaměstnanců.

Ve snaze o dosažení co největšího čisticího účinku experimentovali podnikatelé s mixem vody a pilin, později zkoušeli vodu s korkem. „Ale všechny tyto materiály se malými škvírami dostaly do aut a pak nešly odstranit,“ vzpomíná Weigele. Ke konci výzkumu zvítězil systém, který se používá dodnes, tedy kartáče a voda s mycím prostředkem.

V Česku je jich odhadem kolem 700, z toho 600 myček je součástí čerpacích stanic. Používají se dva druhy: takzvané portálové, kdy portál s kartáči jede kolem stojícího vozu, a pak tunelové „mycí ulice“, kdy pro změnu stojí kartáče a auto je na pásu taženo kolem nich.

Velmocí ve výrobě myček je Itálie a právě z Apeninského poloostrova byly i první automyčky v bývalém Československu. Malá rodinná firma Autoequip se do ČSSR dostala vlastně náhodou. Majitel firmy Michele Murialdi měl v Praze známé, kteří mu v roce 1969 dali tip na automobilovou výstavu pořádanou v Československu. Zkusil to a následně se jeho myčky objevily v ministerských garážích a na dalších místech ČSSR. Firma Autoequip byla založena v roce 1963, rok poté, co byla automyčka vynalezena.