Senátor Petr Pithart | foto: Michal Sváček, MAFRA

Senát si pod sebou podřízl větev, říká o přímé volbě prezidenta Pithart

  • 298
Největší chybou Senátu za uplynulých 20 let bylo podle podle prvního ze čtyř předsedů horní komory Petra Pitharta (KDU-ČSL) uzákonění přímé volby prezidenta. Z hlavy státu tím učinil neodvolatelného monarchu, uvedl dnes Pithart na shromáždění k výročí ustavující schůze horní komory. Prezident Miloš Zeman to komentovat odmítl.

„Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu,“ řekl Pithart. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může Senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem Sněmovny.

Senát se zaplatil

Svou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na sto let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem. Poukázal na to také současný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s tím, že Sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů.

„Nevidím důvod, abych reagoval na Petra Pitharta,“ zprostředkoval reakci vítěze první přímé volby, prezidenta Zemana, jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu přesto, že si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.

„Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály Senát a Sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch 20 let,“ poznamenal Pithart. Podle něj má Senát smysl jen tehdy, „není-li pouhou replikou Sněmovny“.

Senát podle statistik dosud z více než dvou tisíců posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání. Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech. Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun.

Pithart kadidaturu odmítl

Sám Pithart již dříve odmítl, že by chtěl na prezidenta v roce 2018 kandidovat. „Já na tu kampaň nemám sílu fyzicky. Toho úřadu bych se já nebál, ale ta kampaň,“ řekl k tomu v říjnu (více zde). O funkci prezidenta se Pithart neúspěšně ucházel v roce 2003, kdy parlament vybíral Havlova nástupce.

Přímá volba prezidenta byla v České republice zavedena v roce 2012. První volby, ve kterých hlavu státu volili přímo občané v lednu 2013, vyhrál Miloš Zeman. Do té doby o tom, kdo zastává funkci prezidenta, rozhodovali zákonodárci.

Aby kandidát vyhrál v prvním kole, musel získat nadpoloviční většinu hlasů poslanců i senátorů. Pokud se tak nestalo, zákonodárci po 14 dnech hlasovali znovu. Možné bylo uspořádat ještě poslední, třetí kolo. Pokud by ani v něm žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu poslanců a senátorů, konaly by se volby nové.

Pithart k lidem promluvil na protestním shromáždění ke dni 28. října:

28. října 2016

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video