A ač byl zdrcený, už hleděl k neděli. K zápasu o třetí místo proti Švýcarsku. „Přijeli jsme pro medaili a i bronz je pro nás úspěch.“
Jak moc tato porážka bolí?
Moc. Odehráli jsme s nimi dobrý zápas. Asi nejlepší, co jsme kdy proti nim na mistrovství světa hráli. Rozhodl ho jediný gól úplně na konci. Co říct - asi šli štěstí víc naproti.
Pojďme se na to utkání podívat od prvních minut. V nich jste byli hodně pasivní. Proč?
Byli jsme nervózní, takže nás v první třetině k ničemu nepustili. Ale ustáli jsme jejich tlak. Byl tam gól po chybě, další přišel v přísné přesilovce. Postupem zápasu jsme se ale do toho dostali a byli vyrovnaným soupeřem. Nemusíme se za nic stydět. Lidi se ale budou dívat jen na ten výsledek. Takže to bohužel dopadlo jako vždycky. A to je k ničemu.
V čem bylo to zlepšení ve druhé třetině?
Byl tam od nás lepší pohyb. Začali jsme si věřit, nezbavovali se balonku. Byli jsme silnější v soubojích. Oni do nich chodili agresivně, takže bylo důležité je ustát. Dařilo se nám v útoku. Měli jsme šance, já sám měl docela dost střel.
Jenže po snížení na 1:2 hned přišla finská odpověď na 1:3.
Bylo to nešťastné, ale stává se. Je to sport. Klasické klišé. Zase je to nakoplo a my zase začali znovu.
Naopak ve třetí třetině bylo poznat, že si hodně věříte, že?
Ano, hráli jsme vyrovnaně. Dneska to bylo fakt o kousek. Teď jsem opravdu smutný. Finále bylo nadosah. Musíme ale uznat, že byli o něco málo lepší. A ve sportu je vždycky jen jeden vítěz zápasu. A tím jsme dneska nebyli my. Bohužel.
Loni stihl stejný osud ženskou reprezentaci. I ona na MS hrála s Finskem 3:3, pak dostala v semifinále osudový gól tři vteřiny před koncem.
Slyšeli jsme to. Smutné.
Jak těžký bude zápas o bronz?
My chceme medaili. A když to bude bronz, tak je to pro nás úspěch. Chceme vyhrát poslední zápas na šampionátu. A na tom se nic nemění. A po tom, co předvádíme na tomto turnaji, nám nikdo nemůže říct ani slovo. Takže chceme bronz. A jdeme si pro něj.
Jsem hrdý na to, co jsme předvedli, řekl florbalista Tokoš:
