Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Kopta, Suchánek, Tofi, Anna K. Byla to povedená partička, která se začátkem 80. let sešla v jednom z ročníků konzervatoře.
V poslední době ale byli jeho nejčastějšími kolegy herci z Dejvického divadla Ivan Trojan a Václav Neužil, se kterými natáčel nový kriminální seriál Svět pod hlavou. V něm se současný policista v podání Václava Neužila propadl v čase do roku 1982 a stává se z něj esenbák neboli příslušník tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Kolegou mu je Ivan Trojan a velitelem právě Václav Kopta.
Seriál Svět pod hlavou se odehrává v roce 1982. Jak vy sám na tohle období vzpomínáte?
Mám tu dobu hluboce zažitou. Jsem rád, že je pryč a že se o ní můžou už jenom natáčet seriály. Nebyl to hezký čas a na severu Čech, kde se děj seriálu odehrává, už vůbec ne.
Co je podle vás nejzrádnější, když se tvůrci vrhnou do natáčení retro tématu? Ať už je to film nebo seriál.
Že sklouznou do falešného sentimentu. Neměli by nasazovat před kameru růžové brýle a tvrdit generaci, jako jsou třeba moje děti, že to vlastně bylo takové roztomilé. Že jsme všichni měli ty svoje škodovky a jezdili jsme na chaty na Lipno. Nebylo to tak. Ta doba byla šedivá a nudná. Byla plná fízlů, udávání a zbabělosti. Podstatné u těchto seriálů je, že se snaží být maximálně realistické, což v případě Světa pod hlavou tak úplně není, protože se jedná o určitou rekonstrukci snu. Obecně je ale rozhodně lepší říct mladší generaci pravdu než dávat prostor lidem, kterých je u nás hodně a mají tendenci vnímat minulou dobu jako úžasné období, kdy o nás bylo postaráno. Já si ji tak nepamatuju.
Myslíte, že filmy a seriály lze zpětně zkreslit mladým lidem minulost?
Tak dalece snad prsty filmařů nesahají. Ale vždycky se může najít schopný politický manipulátor, který využije naštvanosti většiny obyvatelstva k tomu, aby ho přesvědčil, že když se o něj postará, budou se mít líp. To už se tady opakuje od starého Říma přes fašistické Německo, až po všechny diktatury ve východní Evropě. Určitě někdo takový v záloze na svůj okamžik čeká, protože lidé jsou v tomhle nepoučitelní.
Rok 1982 byl pro vás osobně hodně zásadní, protože právě tehdy jste natočil film Sněženky a machři. Jak moc se vám díky tomu tehdy změnil život?
Tehdy jsem byl jako student na konzervatoři. Spíš se to projevilo v tom, že jsem tři měsíce chyběl a pak mi to profesoři dali sežrat. Takže jsme se Suchánkem dělali různé reparáty. On snad kvůli Sněženkám propadl, já jsem to nějak vybalancoval. Ale právě tohle bylo asi to nejtěžší - vrátit se do školy. Pěkně nám vraceli, že jsme si dovolili natočit film.
Takže jste se nestal přes noc hvězdou teenagerů?
Jestli si to dobře pamatuju, tak tehdy ten film zase taková pecka nebyl. Točilo se hrozně moc, dělalo se třeba i čtyřicet filmů. Takový ten kult se ze Sněženek stal, až když je začaly dokola omílat televize. Možná jsem byl úplně pitomej, ale v té době jsem si jako žádná hvězda nepřipadal. Také nebylo tolik televizí, a kdo neviděl film v kině, neměl šanci.
Václav Kopta■ Narodil se 21. června 1965 v Praze, je hercem a muzikantem. |
Díváte se vůbec ještě, když se Sněženky a machři objeví v televizi?
Ne, vůbec. Naposledy jsem je viděl, když jsme jezdili na besedy a dělali premiéry. Upřímně vám můžu říct, že velký fanda toho filmu nejsem. Je to roztomilé v tom, že všichni, kdo byli někdy na horách, takový podobný příběh zažili. Někdo se opije, někdo se zamiluje, někdo se poblije, někdo se urazí. To je všechno jako přes kopírák. Kdo někdy na lyžáku byl, tak vidí svýma očima svůj příběh. V tom je kouzlo Sněženek a machrů a svůj výkon rozhodně nepovažuju za herecky převratný. Pravda, byl jsem roztomilý blonďáček s dlouhými vlasy a modrýma očima, děvčata šílela, ale já to nepovažuju za nějak zlomové.
Před časem mě překvapila vaše spolužačka a bývalá láska z konzervatoře Anna K, která prozradila pár zážitků z vašeho společného lyžařského výcviku. Prý jste oproti filmu vůbec nebyl zdatný lyžař.
Ne, to jsem věru nebyl. Neuměl jsem lyžovat a ve Sněženkách za mě jezdil dubl. Byl jsem tam spíš jako zdobítko. Rozhodně jsem neměl na to být v prvním družstvu. K lyžím jsem dodneška pořádně žádný vztah nenašel, zatímco Lucka (občanské jméno Anny K je Luciana Krecarová, pozn. red.) byla dítě ze Špindlu, takže ta jezdila a dodnes jezdí na úrovni profesionálů. I Michal Suchánek je vynikající lyžař. Už tenkrát ze mě měli legraci a dělají si ji dodnes. Mimochodem, my všichni jsme Lucku kdysi milovali.
Ten váš ročník na konzervatoři byl prý hodně rozverný. Řada vašich spolužáků si studium o rok i více protáhla... Jak jste na tom byl vy?
Já jsem šprt. Sagič, Suchoš a Kréca (Sagvan Tofi, Michal Suchánek, Anna K, pozn. red.), ti to studovali spíš v Expresu a dalších různých podnicích v okolí konzervatoře. Na to já jsem byl vždycky posera. Takže jsem to nějak s kantorkami ušarmil a byl jsem vždycky ten hodný kluk, zatímco oni byli ti uličníci. S odřenýma ušima jsem to nějak prolezl a pak jsem také začal chodit s mojí ženou, se kterou jsme spolu dodnes. Ona mi hodně pomohla ustát maturitu. Tahle škola zase tak vysoké nároky na intelekt nekladla. Šlo jen o to nevykašlat se na to. Teď se tam chystá moje dcera, tak jsem zvědav, k jakému táboru se připojí.
Měl jste radost, když vám oznámila, na jakou školu se chystá?
Ne, neměl, ale bránit ve štěstí jí nechci. Vím jen, že to nebude mít jednoduché. Přeju jí to, ale na druhou stranu bych z ní měl raději lékařku.
Nejste jenom herec, ale také muzikant. Je před vámi teď nějaký nový projekt?
Já jsem muzikant na baterky, protože neumím noty. Celý život se spíš živím textováním. S Petrem Maláskem děláme různé muzikály, a teď právě jsme začali intenzivně pracovat na takovém rodinném muzikálu. Můžu prozradit, že to bude z pekelného prostředí.
V roce 2008 se Sněženky a machři vracejí do kin. A slavilo se:
11. prosince 2008 |
Od divadla a televize ke kormidluV televizi jako doma. Václav Kopta účinkoval v desítkách televizních pořadů. V některých se objevoval pravidelně, jako například v talk show Mr. GS pánů Genzera a Suchánka, kde se staral o hudební složku pořadu. Jako moderátor uváděl třeba obnovenou podobu soutěže Zpívá celá rodina, která slavila úspěch už před desítkami let. Divadlo a muzika. Pokud jde o divadelní scénu, je Václav Kopta nejsilněji spjatý se Semaforem Jiřího Suchého, kde figuruje jako stálý člen už od roku 1986. V řadě souborů také působil jako klavírista. Především je ale autorem řady písňových textů, kterými zásoboval a zásobuje mnoho českých populárních interpretů, jako jsou například Hana Zagorová nebo Marta Kubišová. Stojí také za úspěšným muzikálem Někdo to rád horké, kde jeho texty zpívala Hana Hegerová.  Václav Kopta v pořadu Mr. GS (2008)  V pořadu Zpívá celá rodina (2015) Romantika na Vltavě. Po rodičích sice Václav Kopta zdědil chalupu, ale jelikož na ni neměl dostatek času, spíše jen chátrala. Její prodej a koupi menší lodi proto považuje za jedno z nejšťastnějších rozhodnutí. „Zjistil jsem, že ten chalupářský gen ve mně opravdu není. Loď na Vltavě, to je koncentrovaná romantika. Praha je nejhezčí z lodní paluby. Stačí mi krátká dvacetiminutová plavba pod Vyšehradem a člověk má pocit, že byl týden v Luhačovicích,“ říká s nadšením herec a muzikant. |
