Dědeček chlapců Michalákových zažaluje Barnevern. Chce znovu vidět vnuky

  • 586
Petiční výbor na podporu Evy Michalákové podá novou žalobu na Norsko. Má umožnit, aby dědeček Jiří Pavelka mohl znovu vidět své dva vnuky, které před pěti lety odebrala sociální služba Barnevern. Na páteční tiskové konferenci to oznámil právník a člen výboru Pavel Hasenkopf.

„Zahajujeme zcela nové řízení proti Barnevernu v Norsku. Žalobcem bude dědeček dětí Jiří Pavelka, který se opakovaně celé tři roky snažil o setkání se svými vnuky a opakovaně byl arogantně odmítán s tvrzením o školních aktivitách nebo požadavky na vyčkání, až se zklidní situace. Je zjevné, že setkání umožnit nechtějí, a proto jsme se rozhodli přitlačit,“ prohlásil právník zastupující matku Pavel Hasenkopf.

„Veškerý civilizovaný právní řád uznává, že se prarodiče mohou potkávat se svými vnoučaty. Uznává to úmluva o právech dítěte. Byl jsem překvapený, že v norských zákonech to dosud nebylo. Až teď se to tam dostává přes mezinárodní smlouvy. Pavelka se vůči dětem nikdy nijak neprovinil a není důvod k tomu, aby je nemohl vidět,“ upozornil Hasenkopf.

Petiční výbor se žalobu rozhodl podat až poté, co Norsko přistoupilo na ratifikaci haagské úmluvy o právech dětí, která začala v zemi platit v červenci letošního roku (více jsme psali zde).

„Chtěli bychom vyzvat příznivce, aby ještě podpořili Evu Michalákovou a dál přispívali do sbírky, kterou jsme před dvěma lety založili s Petrem Machem. Potřebujeme ještě statisíce na zaplacení právníků, abychom žalobu dotáhli k Nejvyššímu soudu v Norsku a k Evropskému soudu pro lidská práva,“ prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský.

Uvedl, že kauza Evy Michalákové není výjimečná a podobných případů je v Norsku údajně hodně. Jedním z nich je například rumunská rodina Bodnariových, kterým Barnevern odebral pět dětí a po celosvětových protestech je nakonec rodičům vrátil (více zde).

S norskou sociálkou mají podle něj zkušenosti i další Češi. „Celkově víme minimálně o 10 českých občanech, kteří měli historickou zkušenost s Barnevernem. Většina dopadla pouze tak, že děti byly vráceny anebo rodiče dostali pokutu,“ dodal Zdechovský.

Případ českých dětí v Norsku

Tiskové konference se účastnil i Pavelka, poslankyně Jitka Chalánková, europoslanec Petr Mach a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který Michalákovou dlouhodobě podporuje.

„Úředníci Barnevernu se schovávají za motto, že dělají to nejlepší pro děti. Chlapci přitom byli od sebe rozdělení hned po prvním soudu v roce 2012. Jedna z hodných tet, která se stará o jednoho z nich, se vyjádřila, že až budou dospělí, tak si k sobě cestu najdou. To je naprosto cynické vyjádření,“ uvedl Pavelka k dosavadnímu postupu norské sociálky. Na tiskové konferenci také vyjádřil naději, že by vnuky mohl do konce svého života ještě vidět.

Hašek pak zdůraznil, že Michaláková je nevinná, což konstatovali policejní vyšetřovatelé. „Dělá se vše proto, aby se dva kluci dostali tam, kam patří. Za náš petiční výbor můžu říct, že se práce nezastavila. Věděli jsme, že to bude dlouhý boj,“ prohlásil Hašek.

Okresní soud v městě Hokksund se případem Michalákové začal zabývat na konci května letošního roku. Matka se odvolávala proti rozhodnutí krajské komise, která ji v roce 2015 zbavila rodičovských práv k oběma synům a mladšího poslala k adopci. Justice ale námitkám nevyhověla, zamítla pouze adopci (více jsme psali zde).

Také proti tomuto rozsudku se Michaláková odvolala ke Krajskému soudu v Oslu. Ten na začátku prosince rozhodl, že se případem zabývat nebude a dosavadní rozhodnutí tak nabylo právní moci (více zde).

„Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu,“ informovali soudci v sedmistránkovém usnesení (více si přečtěte zde).

Letos v zimě uběhly už dva roky od založení petice a veřejné sbírky na podporu rodiny. V prosinci 2014 se téma Michalákových dostalo na jednání Sněmovny a o případ se také začal zajímat prezident Miloš Zeman a zájem tehdy vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (více o začátku kauzy zde).

Denis a David Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Jejich rodiče i oni mají české občanství. Úřady děti odebraly v květnu 2011 kvůli podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání. Žádné obvinění se nepotvrdilo a vyšetřovatelé dokonce vypovídali ve prospěch Michalákové. Chlapci i přesto zůstali rozděleni ve dvou pěstounských rodinách. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.

Veřejná sbírka - výdaje

Podle petičního výboru se od října 2014 vybralo 622 417 korun. Za právní služby norské advokátky Janne Fjelnsethové zaplatilo sdružení 382 525 korun a za služby právníka Pera Danielsena 45 695 korun. Advokát bude nyní zastupovat Pavelku, náklady budou ale tentokrát trojnásobné ve srovnání s tím, co se zaplatilo Fjelnsehtové. Dědeček totiž nemá nárok na žádný příspěvek od Norska.

Další výdaje vynaložil výbor na překlady - 70 919 korun - nebo datové služby - 4 825 korun. Posudek českého psychologa Jaroslava Šturmy na Michalákovou stál 5 600 korun. Další menší částky se využily na různé poplatky spojené se soudním řízením.

Na transparentním účtu tak v současnosti je 89 947 korun, které se podle Hasenkopfa využijí na zaplacení zálohy pro Danielsena, který bude podávat novou žalobu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue