Fotbal už nehraje ani pro zábavu. Koleno, které Šmicera zlobilo už během aktivní kariéry, ho znovu trápí. A nepustí ho ani do tradičního Silvestrovského derby.
„Ale Slavii samozřejmě pozorně sleduju a mám radost, jak zvládla podzimní část sezony. Po pomalejším začátku, kdy vypadla z evropských pohárů a v lize neměla takové výsledky, vystoupala až na druhé místo. Musím kluky pochválit. Cesta, kterou se Slavia vydala, je správná, a snad to bude pokračovat. Vlastně je skoro škoda, že začala zimní přestávka, protože tým byl rozjetý,“ usmál se Šmicer.
V sobotu byl jednou z hvězd slávistické akce Otevíráme Eden. Podepsal stovky kartiček a nechal se vyfotit se spoustou fanoušků, se kterými sem tam prohodil pár slov.
Vladimír Šmicer se zúčastnil akce Otevíráme Eden:
Stejně jako slávističtí příznivci mluvil optimisticky: „Jestli má Slavia na titul? A kdo jiný by na něj měl mít? Nevím, jestli ho vyhraje, ale prvních pět mančaftů hrát o titul musí. Dokud není ztráta na vedoucí tým propastná, tak by ty týmy měly mít ambici o titul hrát.“
Šmicer během bohaté kariéry v zahraničí prošel Lens, Liverpoolem a Bordeaux. Vyhrál mimo jiné Ligu mistrů nebo Pohár UEFA.
Sám ví, co s týmem dokáže udělat změna trenéra. Právě to byl ve slávistickém podzimu zlom - po čtyřech odehraných ligových zápasech přišel nový kouč Jaroslav Šilhavý, pod kterým vršovické mužstvo ani jednou neprohrálo.
„Když nepřichází výsledky, tak trenér už nezvládne hráče namotivovat, dostat z nich to nejlepší. Navíc může dělat i chyby, třeba nestavět nějaké hráče. Pak přijde nový kouč a vymění třeba jen jednoho nebo dva hráče, ale ono to stačí... Všichni začínají od nuly, takže cítí šanci, i když předtím nehráli. Zvedne se intenzita tréninků i soustředění. Hráči se chtějí ukázat a dávají si záležet na každé maličkosti. To mnohdy stačí a výsledky přijdou,“ popisoval Šmicer.
A zmínil příklad: „Vemte si Gina van Kessela. Předchozí trenér Dušan Uhrin mu chtěl dát šanci, aby se dostal do fazóny, když přišel za pětatřicet milionů korun. Naopak nový kouč Jarda Šilhavý mu šanci dávat nemusel. Van Kesselovi nevyšel jeden zápas, tak šel do sestavy někdo jiný.“
A ještě jeden impuls Slavii odpíchl k současnému druhému místu v tabulce. Tým pod Šilhavého vedením začínal proti Teplicím, Liberci a Spartě. Ze tří zápasů vybojoval sedm bodů. A hlavně výhra 2:0 na Spartě zafungovala jako předěl.
„I jeden zápas může být zlom. Přijdou zápasy, kdy si člověk není jistý, jestli je zvládne, a pochybuje. Ale když se takový zápasy podaří vyhrát, jako klukům na Spartě, tak najednou zjistí - hele, vždyť jsme vyhráli, tak jedeme! Tým si začne věřit na všechny další soupeře. Získá sebevědomí. Možná to tak bylo i v případě Slavie,“ přemítal Šmicer.
A kdo ví, třeba se jméno Šmicer ještě někdy na slávistické soupisce objeví. V týmu do čtrnácti let hraje Šmicerův syn Jiří.
„Ale má to teď trochu těžší, protože kluci kolem něj vyrostli a on zůstal malej. Kopnout do toho umí a fotbalové myšlení má snad taky dobré, ale bez rychlosti a fyzické připravenosti to v dnešním fotbale nejde, takže na tom bude muset zapracovat. Uvidíme, jak mu to půjde dál, ale hlavní je, že ho to pořád baví, takže dobré,“ dodal Šmicer.
