Lidé se rozloučili s „Krakonošem“ Peterkou. Na konci ho provázel potlesk

  • 41
Přibližně dvě stovky lidí se ve čtvrtek po poledni v obřadní síni libereckého krematoria rozloučili s hercem Františkem Peterkou. Herec známý jako představitel Krakonoše z večerníčku Krkonošské pohádky, zemřel minulý týden v libereckém hospici.

Na poslední rozloučení s hercem Františkem Peterkou přišly do libereckého krematoria zhruba dvě stovky lidí, což překročilo kapacitu obřadní síně. Několik lidí tak zůstalo venku, kde na dešti mohli slyšet reprodukované písně Až mě andělé zavolají k sobě od Petra Spáleného, Hapkovu Dívám se, dívám nebo Jednoho dne se vrátíš v podání Věry Špinarové.

V síni se na dvou obrazovkách promítaly snímky z Peterkových filmů nebo představení v divadle. Zazněla i znělka z večerníčku Krkonošské pohádky.

Do libereckého krematoria dorazili i hercovi kolegové, a to především z libereckého divadla. Do první řady usedl Peterkův kamarád Ladislav Dušek, nechyběli Martin Polách a ředitelka divadla F. X. Šaldy Jarmila Levko.

Na konci obřadu lidé Peterku na jeho poslední cestě doprovodili potleskem ve stoje. Ten trval přibližně minutu. „S panem Peterkou jsme se sice na jevišti libereckého divadla minuli, ale bydleli jsme nedaleko od sebe a potkávali se u popelnic. Já ho zdravil jako svého kolegu a on si myslel, že jsem jeho fanoušek, ne herec. Vyprávěl mi u těch popelnic historky,“ zavzpomínal na Peterku herec Martin Polách.

Ten hraje v představení Divadla F. X. Šaldy Krkonošské pohádky také Krakonoše. „Dělám ho záměrně jako pan Peterka, protože si myslím, že takto by měl Krakonoš vypadat,“ sdělil Polách.

Peterka skonal v noci ze čtvrtka ve věku 94 let. Do hospice se herec přestěhoval letos v červenci.

Peterka vystudoval herectví na pražské konzervatoři, poté nastoupil do Slováckého divadla v Uherském Hradišti.do Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Odtud přešel do libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde vytvořil kolem dvou set padesáti rolí.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že Peterka k divadlu vlastně ani moc nechtěl a před hereckou dráhou by dal raději přednost kariéře závodního vzpěrače. Své sportovní nadání později uplatnil v roli trenéra juda ve snímku Jáchyme, hoď ho do stroje!

Ve filmech se začal objevovat už v 50. letech. V následující dekádě si zahrál například ve slavném Rychmanově muzikálu Dáma na kolejích, ale i ve filmu Člověk a jeho dům pro projekt Kinoautomat.

Nejvíce se ale Peterka proslavil ve snímcích, které vznikly v 70. a 80. letech. Urostlého herce si diváci oblíbili díky komedii Zítra to roztočíme, drahoušku, kde si po boku Ivy Janžurové zahrál jednu z hlavních rolí. Peterkův komediální talent se záhy uplatnil v dalších veselohrách jako Co je doma, to se počítá, pánové nebo Příště budeme chytřejší, staroušku!

Do poslední chvíle Peterku v libereckém hospici navštěvoval jeho nejen herecký kolega ze Šaldova divadla, ale především velký kamarád Ladislav Dušek.

„Stále se nedokáži smířit s tím, že František odešel. Stále si myslím, že se tu někde opět objeví. Nedovedu si představit život bez něj,“ uvedl herec Ladislav Dušek. „Říkal mi, že jsem jeho poslední kamarád, což je pro mě příliš veliká čest.“

S Františkem Peterkou se Dušek seznámil, když ještě před revolucí nastoupil do libereckého Divadla F. X. Šaldy. „Potkávali jsme se často na jevišti, vzpomínám třeba na představení Charleyova teta, tam někde v těch dobách začalo naše přátelství,“ doplnil Dušek.

Podle něj byl Peterka nejen vynikající herec, ale i veliký vypravěč. V Liberci dělal několikrát vlastní besedy. „Dokázal to, že člověk může být slavný i bez toho, aby měl angažmá v nějakém pražském divadle,“ řekl Dušek.

Dodal, že ke všem rolím přistupoval Peterka naprosto zodpovědně a byl velikým profesionálem. „Ostatní herci by se od něj mohli řemeslu učit. Ve všech rolích, které dělal, jak na divadle, tak ve filmu, byl výrazný. Nedokáži tedy vyzdvihnout jen jednu, aniž bych jeho ostatním rolím ublížil,“ uzavřel Dušek.