Fenomén Karel Gott
Sledovat další díly na iDNES.tvSlyšel jsem vaši písničku Andělská k závěrečným titulkům pohádky Anděl Páně 2. Vážně dobrá!
Tak to mám radost, že se vám líbí. Podle mě je přesně taková, jakou jako divák pohádky a posluchač vánočních písní očekávám. Když zavřu oči a poslouchám ji, tak úplně vidím, jak píseň maluje vánoční obrázky. Můžu říct, že má až světový rozměr.
V jakém smyslu světový?
Když ji bude například zpívat dobrý americký zpěvák v angličtině, věřím, že vyvolá pocit, že vznikla ve studiu Disney.
Kdo přišel s nápadem, abyste ji nazpíval se svou dcerou Charlotte?
Oslovil mě Ondřej Soukup, autor písně, a poté, co jednou někde slyšel zpívat Charlottku, navrhl režiséru Strachovi, aby v duetu se mnou zpívala právě ona. Zpětně musím říct, že díky našemu prvnímu společnému duetu se zrodil zároveň i krásný a věrohodný příběh. Příběh je pro každou produkci důležitý a také ho po mně vždycky chtěli v německé nahrávací společnosti Polydor.
Příběh k písni?
Ano. Mnohokrát se stalo, že když jsem jim nabízel nějaké písně, řekli: Hezké, ale máš k nim nějaký příběh? To je základ marketingu – každé zboží se dnes prodává s příběhem. A ten tady je, táta vypráví dcerce a ona ho pobízí – povídej dál, tati, bylo nebylo! Získá to tím na uvěřitelnosti.
Když se léčba a rekonvalescence daří a člověku je lépe, přijdou myšlenky na pracovní návrat.
Já si tehdy vzpomněl na řadu podobných případů, i z řad světových velikánů. Frank Sinatra – tomu v jednapadesátém roce bez laserů jednoduše odoperovali uzlík na hlasivkách, což pro zpěváka znamená, že se mu poté už nikdy nevrátí jeho původní kvalita hlasu.
A on přitom to nejlepší nazpíval až po té operaci.
To nejlepší, co od něj známe, natáčel vlastně v indispozici. A jaká to byla sláva. Jeho hlas získal na výrazu. Řeší také snad někdo, že Joe Cockerovi při You Are So Beautiful na konci nedomykají hlasivky? Vůbec. Naopak – všichni se těší, až ten moment v jeho písni přijde, je to vlastně nejoblíbenější místo posluchačů na této nahrávce.
Čtěte ve čtvrtek
Proč odmítal nabídky léčitelů a co si Gott myslí o Donaldu Trumpovi čtěte v příloze MF DNES Magazín+TV
Kdy jste si začal věřit, že to se zpěvem zase půjde?
Věřil jsem si příliš brzy, když jsem s tím v březnu v jednom rozhovoru vyhrožoval. Že bude O2 arena. Což bylo unáhlené. Je dobré si fandit, ale ještě hodně dlouho trvalo, než jsem si uvědomil, že čas dosud nenazrál. A proto jsem se rozhodl, že začnu pozvolným startem tak, jak jsem začínal kdysi, před pětapadesáti lety.
V klubu.
Proto jsem jako svůj návrat zvolil Malostranskou besedu. Komorní prostředí, které jsem miloval a kde na sebe s publikem vidíme a já v těch tvářích čtu, co si opravdu myslí, když tleskají.
Ale ještě před Malostranskou besedou jste vystoupil v Lucerně.
Byl jsem nečekaným hostem na narozeninách Hanky Zagorové. Původně jsem přišel jen popřát s květinou, ale protože tam byl Boom Band, který ji celý večer doprovázel, tak si Hanka spontánně řekla, abych jednu zazpíval. Nakonec z toho byly dvě. A mně se splnilo to, co se mi v nemocnici zdálo, že zůstane jen snem.
Na posledním předávání Slavíků zastoupila Gotta dcera:
