Sparta právě postoupila do vyřazovací části Evropské ligy, porazila Southampton 1:0 a kolo před koncem je jisté, že vyhraje skupinu.
„Euforie i úleva, že za dva týdny poletíme do Milána s tím, že máme jistotu. Před zápasem se Southamptonem jsme měli dobrou výchozí pozici, ale kdybychom to nezvládli, všechno se mohlo otočit,“ přemítal Dočkal.
Sparťané nezvládli jen úvodní duel skupiny v polovině září v Southamptonu (0:3), tam Dočkal kvůli zdravotním potížím nenastoupil.
Pak už nevynechal žádný, Sparta čtyři utkání vyhrála, dala sedm branek a pod šest z nich je podepsán právě Dočkal svými precizními přihrávkami, proti Beer Ševě si protivník srazil do brány jeho střelu.
Dokázal jste si po debaklu v Southamptonu představit, že postoupíte z prvního místa a ještě kolo před koncem?
V tu chvíli asi těžko. Mám obrovskou radost, jsme pyšní na to, co jsme dokázali. Ale taky musíme vidět, že v některých zápasech jsme měli i štěstí a ne vždycky jsme si tři body zasloužili. Myslím si, že hlavně v Izraeli jsme si nedokázali představit, že postoupíme a ještě k tomu kolo před koncem. Oni byli lepší, my měli velkou porci štěstí, že jsme vyhráli. Ale jak to šlo dál, porazili jsme je i doma, tak už se to vyvíjelo dobře.
Byl poslední krok nejtěžší?
Byl hodně těžký. V Southamptonu jsem nenastoupil, takže to nedokážu úplně porovnat. Nicméně u nás doma to byl jeden z nejlepších týmů, proti kterému jsme za Spartu v pohárech hrál. Byl to jeden z nejtěžších zápasů, co jsem v pohárech zažil.
Obrat v pohárech nastal po změně trenéra. V čem je kouzlo Davida Holoubka?
Z pozice hráče se mi trenéra hodnotit nechce, od toho jsou v klubu jiní. Přišel v těžké v době, kdy měl omezené možnosti, ale dokázal dobře vyhodnotit, na co mužstvo momentálně má. Co můžeme proti týmům hrát, abychom měli šance na dobré výsledky. Vzhledem k té situaci, která nastala, moc neměl kam sáhnout, neměl moc co vymýšlet. Poskládal to tak, abychom měli nějakou šanci něco uhrát a povedlo se to.
Co změnil ve vaší hře?
Loni jsme v pohárech šli do zápasů otevřeně. Hrát fotbal nahoru dolů, soupeře za každou cenu přehrát. Ale jak jsme na jaře postupovali, museli jsme to změnit, přizpůsobit se tomu, že jsme potkávali tak kvalitní týmy. Museli jsme uznat jejich sílu a hrát takticky. Nedovolit jim, aby se jim hrálo snadno, aby se soupeři lehce nedostávali do šancí.
Opravdu?
Vidíte i teď, že stačí, abyste na útočné polovině špatně hodili aut nebo ztratili míč. Přechodová fáze je tak rychlá a dobrá, že v našich silách není momentálně hrát otevřený fotbal. Musíme hrát z bloku, soupeři dovolit maximálně centry ze stran, které jsme schopní uskákat. A taky musíme být produktivní, což celou sezonu jsme. Proti Southamptonu jsme z prvního náznaku šance hned dali gól a těch zápasů bylo víc. To potřebujete, když potkáte soupeře, kteří jsou na vyšší úrovni než vy. Nevytvoříte si pět šest šancí, ale jednu dvě. A nám se je dařilo proměnit.
K čemu byste postup ze skupiny přirovnal? Můžete být v současné situaci, kdy máte většinu podzimu mimo až deset hráčů, srovnatelný s účastí ve čtvrtfinále v minulé sezoně?
Zrovna jsem nad tím přemýšlel. V té situaci, co jsme, tak bych skoro řekl, že ano. Ale taky každé kolo na jaře bylo strašně těžké. Přece jen to byl větší úspěch, i když základní skupina nebyla tak těžká jako letos. Druhá věc je, že v jakém jsme stavu, tak je postup malý zázrak. Nejen Sparta, ale celý český fotbal by si toho měl vážit a nebrat to jako samozřejmost.
Mohla být obrovská marodka tím faktorem, kdy jste se víc semkli?
Je lepší, když se můžete prostřídat a na lavičce máte nejen kluky z dorostu. Ale dá se říct, že kvůli tomu, co se stalo, jsme do zápasů šli víc uvolněně. Víte, že soupeř je favorit, nehrozí u vás žádná nervozita. Nemáte myšlenky, jak to bude probíhat. Do zápasu jdete s čistou hlavou, že do toho dáte maximum a buď to vyjde, nebo ne. Ještě víc to otupilo tlak, který by proti Interu nebo Southamptonu nebyl i tak velký.
