Právě osminozí tvorové mohou sloužit jako efektivní zimní ochranka hrušní proti jejich nepřátelům. Tím je zvlášť mera skvrnitá.
„Ta se začíná množit už při teplotě nad 5 stupňů Celsia, což je v našich podmínkách v podstatě v únoru. Tedy v době, kdy predátoři ještě nejsou aktivní. Mera se dokáže namnožit natolik, že stromy může doslova zahubit,“ přibližuje zoolog Stano Pekár z Masarykovy univerzity.
Ten spolu s kolegy při svém výzkumu zjistil, že zatímco přirození nepřátelé mer jako slunéčka nebo ploštice v zimě hibernují, některé druhy pavouků stále loví. Jedná se zejména o šplhalku a listovníka.
„Tito pavouci jsou aktivní i v teplotách blízkých nule a živí se velmi hojně právě merou. Už asi před dvěma roky jsme publikovali výsledky, které ukazují, že mají výrazný vliv na snížení populace škůdců,“ sděluje Pekár.
Lovcům stačí připravit úkryt
Pavouci mohou zasáhnout tam, kde běžně používané pesticidy selhávají.
„Firma, se kterou spolupracujeme, před několika roky zjistila, že po použití insekticidů v zimě se objevilo mer dokonce ještě víc. Proti insekticidům se totiž staly rezistentní, zatímco pavouky chemikálie vyhubily,“ podotýká Pekár.
Mera škodí také na jabloních, ale hrušně devastuje výrazněji. K tomu, aby se jejímu řádění zamezilo, stačí nepoužívat nespecifické insekticidy a vybudovat vhodné útočiště pro jejího lovce.
„Pavouci na stromech žijí celý rok, ale přes zimu si hledají úkryty i mimo ně. Jednou z metod tak je instalovat lepenkové pásy na kmeny stromů, kam si mohou zalézt a schovat se,“ přibližuje Pekár.
Experiment, který vědci zkoušeli, ukázal přesvědčivé výsledky. Pekár proto věří, že se metoda může masivně rozšířit.
„Další možností je sázení různých bylin nebo mulčování mezi řadami stromů, kde se pavouci mohou rovněž schovat. Je to součástí moderního zemědělství, v němž platí, že některé věci je lepší nechat na přírodě,“ oznamuje Pekár.
