Problémy s elektrárnou v Turecku vyjdou Česko draho. Bude je řešit vláda

  • 387
Nepovedený projekt elektrárny Adularya, kterou v Turecku staví ostravská společnost Vítkovice Power Engineering, bude mít dopad na státní kasu. České exportní bance hrozí kvůli elektrárně Adularya ztráta přes 16 miliard korun.

MF DNES se podařilo získat zprávu o projektu, kterou pro kabinet připravil ministr průmyslu Jan Mládek a jíž se příští týden bude zabývat vláda. Není to povzbudivé čtení. Šance, že by největší projekt česko-turecké obchodní spolupráce skončil pro Česko dobře, je mizivá.

Elektrárna stále není dokončena. Dokud nezačne prodávat energii, není z čeho splácet jedenáctimiliardový dluh u státní České exportní banky (ČEB). Turecký investor míří k bankrotu, český dodavatel Vítkovice Power Engineering (VPE) už úpadek vyhlásil. Za dluh Adularye sice ručí spřízněná firma Naksan Plastic, jenomže celá skupina Naksan je podle Mládkovy zprávy bez peněz.

Majitelé Naksanu byli zatčeni. Holding i s elektrárnou řídí úředníci ze státního fondu TMSF a ti se k problému – jak se píše v Mládkově zprávě – staví „rezervovaně“. Nejraději by problém přehráli na české partnery. ČEB a státní pojišťovna EGAP mají podle zprávy na výběr ze tří variant.

1 Převzít, dostavět a potom prodat

Podle první z nich rozestavěnou elektrárnu od Turků převezme ČEB. „Fond TMSF hledá jednoduchou cestu, jak se vyvázat z odpovědnosti za projekt. Převzetí nabídl české straně jako primární variantu,“ píše se ve vládní zprávě. ČEB by musela elektrárnu dokončit, prodat a z výtěžku umořit svou pohledávku. Nejdřív by ovšem musela dosypat až dvě miliardy na dostavbu. Dále by bylo třeba ohlídat technické provedení, uvést produkci hotového zdroje na turecký trh a pak v cizím prostředí pořádat tendr na prodej.

Na to banka nemá aparát. Musela by najmout externí poradenské i dodavatelské firmy schopné operovat na tureckém trhu. Předběžně zatím spolupracuje se Škodou Praha, dceřinou společností ČEZ, která pro ni stav projektu analyzuje.

Finančníci z ČEB a EGAP – jak Mládek píše vládě – tuto cestu zatím striktně odmítají. Tím spíš, že Turci by mohli dát od problému ruce pryč a s dokončením stavby, uvedením produkce na trh a transparentní soutěží na prodej nepomáhat.

2 Převzít a co nejrychleji nedokončenou prodat

Banka může elektrárnu převzít a nabídnout k prodeji nedokončenou. Pak by z prodeje dostala mnohem menší sumu. Rozestavěnou elektrárnu by mohl také nabídnout k prodeji turecký fond TMSF, sám této cestě dává přednost.

„ČEB a EGAP při této variantě minimalizují své zapojení, ale také kontrolu nad maximalizací výtěžku z prodeje. Je pravděpodobná vysoká ztráta,“ varuje Mládkova zpráva.

3 ČEB půjčí další peníze Turkům

Třetí možností je ponechat elektrárny v rukou tureckého fondu a uzavřít s ním dohodu, že zdroj dokončí za české peníze poskytnuté navíc. Pak by TMSF zdroj prodal a z výtěžku splatil český úvěr, případně by hotovou elektrárnu provozoval a bance splácel dluh z prodeje vyrobené elektřiny.

Češi by tak ovšem zůstali závislí na kvalitě tureckého managementu a ochotě splácet. Podle Mládkova ministerstva je nutno „eskalovat problém na politickou úroveň s cílem přimět turecký stát k finančnímu či jinému zapojení do projektu – s odkazem na zájem členské země EU“.

O turecké lhostejnosti vypovídá i postoj TMSF k nutnosti zakonzervovat stavbu na zimu. Náklady odhadla poradenská firma Bureau Veritas na čtyři miliony eur. „Adularya je laxní a přes urgence nehledá alternativní dodavatele pro případ konkurzu VPE. Opoždění při konzervaci může vést ke škodám na technologii,“ upozorňuje zpráva. Konzervaci tak má zaplatit tandem ČEB a EGAP.

Sami šéfové tureckého fondu TMSF radí Čechům, aby na řešení tlačili na nejvyšší politické úrovni. Elektrárnou se tak kromě Mládka budou zabývat i premiér a ministr zahraničí. „Naprostou prioritou je zapojit do problému turecký stát,“ píše Mládek vládě.

Pokud se nepodaří do konce roku najít řešení, bude muset ČEB úvěr zařadit mezi klasifikované a tvořit na něj opravné položky. Miliardové ztráty s tím spojené by jí sice vykryla pojistka od EGAP. Ta by ale ve stejném okamžiku musela vytvořit až 16 miliard rezerv a musela by žádat o pomoc státní kasu.