Odkaz Listopadu mizí, děsí mě pošilhávání po Rusku, řekl Kocáb v Rozstřelu

  • 450
Spoluzakladatel Občanského fóra Michael Kocáb a místopředseda KSČM Jiří Dolejš diskutovali v pořadu iDNES.tv Rozstřel o 17. listopadu 1989. Kocáb ho chápe jako vymanění ze sovětského vlivu a mrzí ho, že dnes někteří politici opět pošilhávají po Rusku. Dolejš zase upozornil, že 27 let po sametové revoluci roste nespokojenost lidí.

Hned na úvod se moderátor Vladimír Vokál zeptal obou hostů na to, jak trávili pátek 17. listopadu 1989. Kocáb popsal, jak se z televize dozvěděl o tom, co se děje v centru Prahy. “Běželi jsme s Horáčkem na Národní třídu,“ vzpomínal. Dolejš se událostí neúčastnil, dozvěděl se o nich až se zpožděním z rádia Svobodná Evropa. V pátek se věnoval rodině, řekl.

Bývalý ministr pro lidská práva zavzpomínal na svou roli v iniciativě Most. Spolu se svým kolegou Michalem Horáčkem tehdy zprostředkovali dialog mezi vládnoucím režimem a disidenty.

Sametovou revoluci chápe hlavně jako vymanění se ze sovětské moci. „Pošilhávání po Rusku mě děsí,“ uvedl a dodal, že právě tuto tendenci vidí u dnešních komunistů.

Jiří Dolejš vstoupil do KSČ začátkem roku 1989. Odmítá, že kvůli kariéře:

Místopředseda KSČM a tehdejší pracovník Prognostického ústavu se na Listopad dívá kriticky. V Rozstřelu uvedl, že většina obyvatel Česka je s vývojem nespokojená. „Deset procent populace je na hranici bídy,“ řekl. Nespokojenost podle něj vede k podpoře extremismu. „Mrzelo by mě, kdyby přetlak ústil do xenofobních ideologií,“ uvedl a zmínil podporu Marine Le Penové ve Francii.

Kocáb: Pražská kavárna? Já říkám hradní lihovar. Zemana ale nezatratil

Dolejš vstoupil do KSČ poměrně krátce před revolucí, v lednu 1989. Bylo mu tehdy 28 let. „Věřil jsem, jako podstatná část populace, že nějaký lepší socialismus je možný,“ zdůvodnil své tehdejší rozhodnutí.

„To je jako byste prohlásil, že nacistická strana se může reformovat. Je to strana, která se dopustila genocidy, vyvražďování vlastního obyvatelstva. Jak jste do toho mohl vstoupit?“ oponoval mu Kocáb. Dolejš odmítl srovnání s nacismem. Umírání lidí údajně bere jako zcizení komunistické ideologie, ne její účel. „Jsou tam podstatné rozdíly,“ ohradil se.

Podle Kocába byl ale teror v této ideologii přímo zabudován „Teror byl způsob uplatňování moci. Lenin a Trockij nabádali k násilí,“ zdůraznil bývalý ministr pro lidská práva.

Jiří Dolejš v listopadu 1989 pracoval v Prognostickém ústavu. Po 17. listopadu stranu, na rozdíl od řady jiných, neopustil. Od roku 2002 do současnosti je poslancem za KSČM a dlouholetým členem vedení strany. Patří k té části KSČM, která se omluvila za některé kroky komunistů před rokem 1989. Napsal to například i v on-line rozhovoru na iDNES.cz.

Muzikant, bývalý poslanec a ministr Michael Kocáb stál v listopadu 1989 na opačné straně. Byl spoluzakladatelem Občanského fóra a následně se stal vládním zmocněncem pro odsun sovětských vojsk z tehdejšího Československa. Politickou situaci sleduje neustále. Naposledy se podepsal pod Kroměřížskou výzvu, která vyjadřuje názor, že je možné stíhat prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy (více o výzvě zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video