Jiří Dienstbier ml. (vlevo) a Jeroným Tejc

Jiří Dienstbier ml. (vlevo) a Jeroným Tejc | foto: koláž iDNES.cz

Tejc chce zpřísnit azylová pravidla. Národní socialismus, říká Dienstbier

  • 499
Poslanec Jeroným Tejc z ČSSD chce navrhnout změny zákona o azylu, které by zrychlily proces vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Tejcův spolustraník, končící ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, označil jeho návrhy za „národní socialismus“. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se jedná o Tejcovu soukromou iniciativu, strana prý cestou „zoufalého populismu“ nepůjde.

Tejc (ČSSD) o svém návrhu informoval v pondělí dopoledne novináře v Brně. Uvedl ho slovy, že tím chce v souvislosti s riziky migrace přispět ke zvýšení bezpečnosti. Podle něj mnoho migrantů současnou podobu zákona zneužívá. Návrhy nejprve předloží premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), potom bude hledat podporu u spolustraníků a dalších poslanců.

„Pokud to předložím do konce roku, na jaře by se to mohlo projednat a od léta platit,“ uvedl Tejc. Podle něj nyní fungovala technická zabezpečení hranice, ale je potřeba se připravit na tisícové davy uprchlíků i z hlediska zákonů pro případ, že například Německo přestane přijímat uprchlíky, a oni skončí v České republice. Podle Tejce loni žádalo o azyl přes 1 500 cizinců, za letošních prvních pět měsíců přes 600 lidí. Byli ze Sýrie, Iráku i dalších zemí.

Tejcův návrh má tři body. Prvním je vypuštění článku 43 z Listiny základních práv a svobod nebo jeho části. „Nevím, zda je nutné mít v Listině základních práv a svobod článek, který zavazuje Českou republiku k poskytování práva na azyl v tak širokém rozsahu,“ uvedl Tejc. Dodal, že v případě vypuštění budou moct zákonodárci pružněji reagovat na situaci změnou zákonů.

Tejc chce měnit ústavní pořádek země

Vzhledem k tomu, že Listina základních práv a svobod je součástí českého ústavního pořádku, vyžadovala by taková úprava v Parlamentu ústavní většinu hlasů. Ve Sněmovně ústavní většina čítá 120 hlasů z 200, v Senátu je pohyblivá. Představuje tři pětiny senátorů přítomných na zasedání horní komory, což při plném počtu činí 49 hlasů.

Další dvě změny se týkají zákona o azylu. Nyní o žádosti o azyl rozhoduje ministerstvo vnitra, avšak pokud rozhodne negativně, žadatel se může obrátit na soudy. Do doby jejich rozhodnutí pobývá na území ČR. „Podle mě by ze zákona o azylu měly vypadnout pasáže, že se přiznává odkladný účinek těmto žalobám,“ řekl Tejc. Dodal, že nikomu neupírá možnost přezkumu soudem, avšak žadatelé dnes podle Tejce zneužívají tento systém, aby legalizovali svůj pobyt do doby, než soudy rozhodnou.

Poslední bod předpokládá, že by byl odejmut azyl všem migrantům, kteří na území České republiky spáchají úmyslný trestný čin. „V současnosti platí, že můžeme odepřít azyl těm, kteří spáchali jen zvlášť závažný zločin,“ dodal Tejc.

Nepůjdeme cestou zoufalého populismu, reagoval Sobotka

Na Tejcův návrh už reagoval premiér Sobotka, podle kterého zrychlený proces vyhošťování tématem strany nebude. Tejc podle něj návrh v ČSSD nekonzultoval a jde o jeho individuální iniciativu. „My tady nemáme problém s množstvím uprchlíků. Nemáme problém ty lidi, kteří požádají o azyl a dostanou ho, integrovat,“ řekl premiér pro Radiožurnál.

Podle něj by se strana měla soustředit na jiné věci. „Především pokud by tento návrh měl znamenat změnu v Listině základních práv a svobod, tak je to pro sociální demokracii nepřijatelné. Prostě nepůjdeme cestou zoufalého populismu nebo nějakého hnědnutí,“ dodal Sobotka.

Návrh kritizuje i končící ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Kdyby prý změny, které chce Tejc prosadit, prošly, Česká republika by podle něj ustoupila od svých mezinárodních závazků. Dodal, že jeho spolustraník šlape po památce svých sociálnědemokratických předchůdců, když zapomíná, že „to byli i českoslovenští sociální demokraté, kteří hledali pomoc v exilu, a to ve 20. století dohromady nejméně padesát let vkuse“.

„Návrhy na omezování práv daných Listinou základních práv a svobod považuji za návrh v rozporu s programem a hodnotami sociální demokracie,“ uvedl a Tejce označil spíše za národního socialistu než sociálního demokrata. Dienstbier v rozhovoru pro iDNES.cz naznačil, že výměnou za jeho odvolání nemá být na chystaném sjezdu ČSSD stavěn protikandidát proti Sobotkovi a že o tom jednala pražská ČSSD s jihomoravskými politiky (celý rozhovor zde). Tedy i s Tejcem. který se netají svými ambicemi zasednout v nejužším vedení strany (o Tejcově pohledu na ČSSD čtěte více zde).

Dienstbier připomenul, že podle Listiny základních práv a svobod jsou základní lidská práva nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná. „Pokud chce pan Tejc škrtat v Listině některé pasáže, mohl by ji rovnou škrtnout i celou,“ konstatoval Dienstbier, který minulý týden prohlásil, že někteří spolustraníci včetně Tejce, kterého označil za „pučistu z Lán“, usilují o jeho odvolání z vlády. Poslanec vzápětí takové snahy popřel.

Jsem rozhodně sociální demokrat, ohradil se Tejc

Předsedu sněmovního ústavně-právního výboru Tejce Dienstbierova slova překvapila. „Jsem rozhodně sociálním demokratem. Jen se snažím hájit především zájmy voličů v České republice, a ne zájmy ekonomických migrantů. To je možná rozdíl mezi námi,“ řekl. Ohradil se i proti názoru, že by Česko případným schválením úprav ustoupila od mezinárodních závazků.

„Ani jedna věc není proti principům a hodnotám sociální demokracie, spíše naopak,“ tvrdí předseda výboru. Proti slovům končícího ministra se ohradil i na svém twitterovém účtu, a to s narážkou na členství jeho otce ve straně SD-LSNS (Svobodní demokraté-Liberální strana národně sociální). Ta se v roce 1997 přejmenovala na Českou stranu národně sociální, krátce nato ji však Jiří Dienstbier starší, první polistopadový ministr zahraničí, opustil.

14.listopadu 2016 v 16:26, příspěvek archivován: 14.listopadu 2016 v 17:24

Jsem socialni demokrat temer 20 let. Nikdy nebudu narodnim socialistou. Clenem SD-Liberalni strana narodne socialni byl nekdo jiny.

Tejc byl jedním z účastníků schůzky na lánském zámku, kde se po volbách 2013 někteří vlivní sociální demokraté sešli s prezidentem Milošem Zemanem bez vědomí předsedy Bohuslava Sobotky. Premiér minulý týden oznámil, že Dienstbiera na konci listopadu vystřídá poslanec Jan Chvojka. Dienstbierovo odvolání zdůvodnil tím, že v otázce lidských práv nebyl pro voliče ČSSD srozumitelný (více o odvolání Dienstbiera z vlády čtěte zde).

Premiér Sobotka oznamuje změny ve vládě, končí Dienstbier a Němeček:

11. listopadu 2016

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video