Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Přehrady živí globální oteplování více, než se vědělo, tvrdí vědci

  • 233
Vodní přehrady a na ně navázané elektrárny produkují výrazně více skleníkových plynů, než se dosud vědělo. Ve studii, kterou zveřejnil magazín BioScience, to tvrdí vědci z univerzity ve Vancouveru. Problémem je podle nich metan, který do atmosféry uniká při rozkladu biomasy.

Tlející vegetace v přehradách podle studie vypouští do ovzduší obrovské množství skleníkových plynů za rok. Jedná se o asi 1,3 procenta z celkového objemu takzvaných antropogenních skleníkových plynů.

Globální oteplování v jediném grafu: opravdu za to mohou lidé

Tak se označují emise, které do ovzduší vypouští člověk. Vědci tvrdí, že v rozmezí sta let vyprodukují přehrady více skleníkových plynů než spalování biomasy.

„Odhadujeme, že přehrady vyprodukují až o 25 procent více metanu na jednotku plochy, než jsme si doposud mysleli,“ sdělila SciDevNet Bridget Deemerová z Washington State University ve Vancouveru.

„Metan zůstává v atmosféře jen asi deset let, oxid uhličitý několik století. V rozmezí dvaceti let však metan přispívá ke globálnímu oteplování až třikrát víc,“ dodává.

Tlak vědců na politiky

Metan se produkuje na dnech vodních nádrží. Bakterie zde za minimálního přístupu kyslíku rozkládají organický materiál. Nejčastěji se jedná o traviny či stromy, které do nádrže putují po proudu řeky či z přilehlých svahů. Metan a oxid uhličitý jsou hlavní produkty. Na vodní hladinu se dostávají v podobě drobných bublin. Ty unikají do atmosféry (více o procesu zde).

Metan

Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry.

Je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, jeho obsah v atmosféře je oproti tomu asi 9krát menší než u oxidu uhličitého. Produkují ho i hospodářská zvířata (více zde).

Zdroj: Wikipedia

Vědci v rámci studie analyzovali emise ve 250 přehradách. Zjistili také, že přehrady produkují více skleníkových plynů než jezera a mokřady.

Profesorka Emily Stanley z University of Wisconsin-Madison pro server The Guardian uvedla, že se jedná o významné zjištění. Ukazuje, že emise metanu nejsou závislé na stáří ani lokalitě daného vodního rezervoáru, jak se doposud uvádělo, ale spíš na množství organického materiálu.

Autoři studie navrhují, aby se v budoucnosti s novými poznatky počítalo při návrzích přehrad a vodních elektráren. Apelují také na Mezivládní panel pro klimatické změny.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue