Od volební místnosti se táhne fronta až za roh. Voliči využili volných víkendových dní, aby se nemuseli trmácet k urnám v řádný den voleb. Ulice lemují aktivisté, kteří na voliče pokřikují či zpívají. Fronta je sice dlouhá, ale lidé si alespoň užívají nečekaně krásné podzimní počasí. Někteří přiznávají, že právě to je vytáhlo ven.
Zní to banálně, ale i počasí rozhoduje o volební účasti, jak přiznává jedna z dobrovolnic lobbující ve městě za Hillary Clintonovou. „Počasí nám přeje a vypadá to, že bude i v úterý krásně, díkybohu,“ svěřuje se drobná starší žena, která dělá na kampani už dlouhé měsíce a nečeká, že se před volbami ještě vyspí.
Volební lístek  Vzor lístku pro volby v Clevelandu. Změť jmen na třech stranách Američané kromě prezidenta volí i kongresmany, místní soudce a politiky a rozhodují v místních referendech. Ti, kteří chtějí hlasovat jen v prezidentském souboji, však svého kandidáta nemusí těžce hledat. Volba prezidenta je to první, co na lístku je. Jména v pořadí Hillary Clintonová, Richard Duncan, Gary Johnson, Jill Steinová, Donald J. Trump a místo pro takzvaného write-in kandidáta. To, jak jména půjdou za sebou, se každé volby mění, aby ani jedna strana neměla výhodu první pozice. Write-in kandidátem může být kdokoliv, kdo se v dané lhůtě před volbami zaregistroval na úřadech. Volič tam sice může napsat třeba Mickey Mouse či Batmana, což se děje v každých volbách, ale bez registrace nemůže vyhrát volby ani kdyby ho vepsali do kolonky všichni. |
Kromě voličů stojí podél fronty desítky aktivistů, kteří rozdávají letáky a pokřikují volební hesla. Podle vyvěšených pravidel se musí držet na vzdálenost tří metrů od voliče. Okolo fronty to však hraje všemi barvami.
Sympatizanti různých kandidátů mají na krku tabule s jejich plakáty či volební trička. Jeden z mužů stojí na trávníku s maskou Baracka Obamy. Je tu proto, že chce lidem připomenout odkaz, který po sobě brzy již minulý prezident USA zanechává.
Cheryl Arnoldová tu není kvůli minulosti. Jde jí o budoucnost země. Před volební místností sedí prý denně hodiny na chodníku a ve své hudební úpravě proklamuje jediné - Jděte volit! „Je jedno koho, nebo kde budou volit. Jen chci, aby šli volit. Někteří zůstávají doma a myslí si, že na jejich hlase nezáleží, ale na každém hlase záleží,“ agituje hlasitě korpulentní černoška.
Lidé kolem ní mají specifičtější zájmy - zajímá je volba senátorů, kongresmanů či hlasování v lokálním referendu. Američané sice volí hlavně prezidenta, kromě toho však mohou hlasovat ještě pro celou řadu dalších zástupců. Jejich hlasovací lístek, který mají v ideálním případě vyplnit celý, má hned tři strany. Než však budou moci vybarvit políčko u svého favorita a odevzdat hlas, čeká je ještě jeden proces.
Volební místnost zaplňují řady „kójí“ s americkou vlajkou. K těm se mohou dostat přes úřednici, která jim podává příslušné listiny. Příchozí do nich musí dopsat jméno, číslo sociálního pojištění a další náležitosti, aby je úředníci mohli dohledat a ověřit jako voliče. Až poté dostanou svůj hlasovací lístek a mohou se přesunout k volebnímu terminálu a odevzdat svůj hlas (jak technicky volba probíhá, jsme popisovali zde).
Hon na předčasné voliče
Všichni, kteří hlasují před 8.listopadem, patří k předčasným voličům (vysvětlovali jsme zde). Řádný termín voleb je až v úterý, kdy se také začnou sčítat hlasy. Některé státy však zveřejňují statistiky registrovaných voličů, kteří přišli volit v „předtermínu“.
Prezidentské volby v USA |
Podle toho lze říct, kolik registrovaných republikánů, demokratů či nezávislých voličů přišlo k urnám. Nic to ale nevypovídá o výsledku. I registrovaný demokrat může zaškrtnout při volbě prezidenta Donalda Trumpa.
Tato čísla však nyní ukazují jedno - k urnám přišlo podstatně více registrovaných demokratů, což dává hypoteticky větší šanci Hillary Clintonové. Ta ostatně k volbě v předtermínu dlouhodobě nabádá.
Každý hlas se počítá a v Ohiu zvlášť. Sám Obama zde vyhrál před čtyřmi lety s rozdílem necelých dvou procent (kde v Ohiu slavil úspěchy a kde naopak, lze vyčíst z mapy The New York Times). Donald Trump chápe, že v Ohiu potřebuje veškeré hlasy - a to i ty z předtermínů. Na pátečním mítinku ve Wilmingtonu se proto publika sugestivně tázal, zda už lidé hlasovali.
Přímo ve volební místnosti už nesmí nikdo agitovat a volič nemusí uvádět, koho si vybral. „Věděl jsem, koho v úřadu nechci, ale nedá se říct, že by tohle byla lehká volba,“ říká po opuštění volební místnosti čtyřiadvacetiletý Daniel Crough vyhýbavě. K upřesnění ho nenutím, každý má právo nechat si svou volbu pro sebe.
To hlavní je totiž samotná volba, na což jsou místní voliči hrdí. Vycházející se tak často pyšní nálepkou „I voted“, která dokazuje, že jejich hlas se započítal. Nehledě na to, kdo vyhraje, mohou říct, že oni u toho byli.
Nervozita panuje i na posledních předvolebních setkáních:
