Sichersatt v překladu znamená něco jako „bezpečně sytý“. Švýcarskoněmecká firma z Rielasingenu svůj celkový obrat nezveřejňuje, ale denně vyřizuje stovku objednávek.
Balíky vypadají jako krabice zhruba litrových plechovek, které připomínají proviant pro vojáky. V jedné jsou fazole, v další rýže, čočka, sušené mléko, sušené vejce a jiné suroviny. „Jsme tři vlastníci a náš švýcarský předseda představenstva býval velmi oceňovaný profesionální kuchař. Jídelníček proto sestavoval on na základě nutričních tabulek,“ popsal pro MF DNES zrod „nouzového jídla“ spolumajitel firmy Sichersatt Philip Nater.
Je to docela velký byznys, když uvážíme, že firma nabízí třeba „rodinné balení“ nouzové stravy pro čtyři lidi na měsíc za 950 eur, tedy skoro za 25 tisíc korun. Ještě třikrát dražší je „roční balík“.
Balík vydrží deset let
Zajímavé je, že Sichersatt garantuje trvanlivost zboží až do roku 2026. Nepoužívá však žádné speciální konzervanty, jediným jejím „know-how“ je „vakuovací přístroj“, který plní plechovky jídlem. „Ale když se to dobře skladuje, vydrží jídlo ještě mnohem déle než deset let,“ dodal Nater.
Marketingově firma prodává své produkty jako „nejlepší možné pojištění“ pro případy, kdy by se zhroutily všechny trhy a měny. Zkrátka jídlo ve sklepě je největší jistota. Samozřejmě že Sichersatt není jediný, který se tomuto oboru podnikání věnuje. Jiná firma Not-Vorrat má ještě širší sortiment a kromě kebabu či hamburgeru v plechovce nabízí celou „krabičku poslední záchrany“ za 250 eur. Je zde i vařič a solární rádio.
Německý balík je téma. Pobaltské přípravy na ruskou invazi ne
„Nakupovací horečka“ začala v Německu v půlce srpna, když deník Frankfurter Allgemeine Zeitung získal nový devětašedesátistránkový plán civilní obrany spolkové vlády pro případ války ještě před jeho projednáním. Nešlo tam jen o zmíněné zásoby na deset dní, ale člověk by měl mít i topivo, záložní baterie či teplé deky.
Německá vláda dál například plánuje zpevnit konstrukci některých budov či zřídit „dekontaminační centra“ pro případ biologického útoku.
Načasování však nebylo úplně nejšťastnější, protože „příprava na válku“, o které německá vláda přemýšlela poměrně dlouho, byla představena po několika teroristických útocích na německé půdě a během migrační vlny, takže si to lidé spojili a brali to jako něco, co bezprostředně hrozí.
„Němci připravovali koncepci pro případ radikálního ohrožení státu a destrukce společnosti - něco, co s největší pravděpodobností nikdy nenastane,“ vysvětluje ředitel odboru ochrany obyvatelstva českého Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós.
SOS balíčekRýže, čočka, umělá strava V nouzovém balíčku za cca 7 tisíc korun od firmy Sichersatt, který MF DNES testovala, bylo:  Balík zásob, který připravila švýcarskoněmecká firma Sichersatt
|
Připomíná, že bez většího rozruchu napříč Evropou nedávno v Pobaltí rozdistribuovali už čtvrté aktualizované vydání příručky, jak se má občan chovat při ruské invazi, včetně návodů pro přežití v přírodě.
Češi: kritické by byly dva až tři dny
Čeští experti se neshodnou na tom, jak dlouho by reálně mohla trvat krize, při které by se musela rodina o sebe postarat sama bez pomoci státu. Deset dní z německého doporučení většinou považují za příliš dlouhou dobu.
Potenciální kolaps odhadují na dva až tři dny, což je ale zase doba, kterou většinou pokryjí i běžné zásoby v chladničce. Je také téměř vyloučeno, že blackout by nastal na území celého státu, ale spíše v nějaké menší lokalitě.
Přesto se diskuse o připravenosti lidí na nouzové situace rozbíhá i v České republice. Přispívá k ní třeba předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která se o tom zmínila v několika novinových rozhovorech. Drábová opakuje, že Češi moc připravení nejsou. „Minimum je být připraven na prvních zhruba 48 hodin,“ říká Drábová.
V Česku však zatím nehrozí, že by vláda doporučovala lidem schraňovat zásoby, deky a baterky na určitý počet dní. „Ministerstvo vnitra dokončuje audit národní bezpečnosti, který má vyhodnotit nové hrozby,“ odpověděl stroze mluvčí vlády Martin Ayrer.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) také už dříve v MF DNES řekl, že „je určitě nutné zvýšit povědomí o branné připravenosti a výchově“ .
V České republice má na starosti civilní obranu a přípravu obyvatelstva Hasičský záchranný sbor a přípravu na válku ministerstvo obrany. Hasiči mimochodem zpracovávají krizové plány na 22 základních druhů různých „katastrof“.
„Česko jde ale trochu jinou cestou než Němci. My se snažíme udělat vše pro to, aby k situaci, kdy by člověk zůstal několik dní bez pomoci, nedošlo. Spíše bychom nařídili evakuaci,“ říká Daniel Miklós, ředitel odboru ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru.
Z toho vyplývá, že člověk by si měl umět sbalit takzvané evakuační zavazadlo. Avšak rozhodně to neznamená, že by lidé měli mít sbalený batoh ve skříni. Spíše by měli vědět, kam sáhnout pro věci, když budou muset spěšně odejít třeba po vyhlášení třetího povodňového stupně. Naostro připravenost obyvatel prověřily několikrát povodně, na blackout cvičil v roce 2014 pražský magistrát.
