Takto Imrich Gablech loni oslavoval svých 100 let. Tenkrát byl v havlíčkobrodské nemocnici. Letošní 101. narozeniny už tráví doma.

Takto Imrich Gablech loni oslavoval svých 100 let. Tenkrát byl v havlíčkobrodské nemocnici. Letošní 101. narozeniny už tráví doma. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nejstarší český válečný veterán slaví narozeniny. Gablechovi je 101 let

  • 5
Nejstaršímu českému válečnému veteránovi je dnes 101 let. Narozeniny slaví Imrich Gablech po čase doma, ve svém domku v havlíčkobrodské Konečné ulici. Během druhé světové války se ocitl v sovětském gulagu, proslul jako letový dispečer v Anglii a po návratu do vlasti skončil i ve vězení.

Ke Gablechovi domů v těchto dnech chodí popřát přátelé i představitelé armády či armádních spolků. V pátek před polednem se tam vypraví i delegace z městského úřadu. „Dostane od nás knihu Zmizelý Brod 3, dort, květiny a dárkový balíček,“ uvedla mluvčí radnice Alena Doležalová.

Sté narozeniny Gablecha

Oslavit narozeniny doma může Gablech po dlouhých měsících v nemocnici.

„Vyžádal si operaci kyčle. Že to i ve svém věku rozchodí. A opravdu rozchodil, v létě jsme ho mohli propustit domů,“ usmívá se mluvčí nemocnice Petra Černo.

O nesmrtelné vůli je celý životní příběh Imricha Gablecha. Narodil se 4. listopadu 1915 ve slovenském Hrachovišti. Měl být knězem, ale rodičům se vzepřel. A vzepřel se i Slovenskému štátu, nebyl s ním spokojen a 7. června 1939 s vyzbrojeným letadlem uletěl do Polska.

Přes dva roky pak jako dopadený dezertér strávil v sovětském gulagu. „Měli jsme normy na vytěžení sedmi a deseti kubíků zeminy nebo nařezání až čtrnácti kubíku dřeva. To nezvládli ani profesionální dřevorubci. To vše za 300 gramů chleba a tři deci špinavé vody na den,“ vzpomínal.

Sám na věži posadil na zem sto bombardérů během hodiny

V roce 1941 se dostal do Anglie. Chtěl být pilotem, ale zdravotní problémy mu to nedovolily. Při jednom z první letů za kniplem dvakrát omdlel a jen s velkým štěstím se mu podařilo přistát.

A tak se stal letovým dispečerem. Proslavil ho husarský kousek - během jediné hodiny dostal na přistání na letišti Coltishall sto bombardérů. „Sakra, to byl výkon! Když dnes koukáte na televizi a dávají film o letadlech, je na věži řada lidí, kteří je navádějí, podávají si je z ruky do ruky. A já tam byl sám,“ rád popisoval.

Do Československa se vrátil v létě 1945. Brzy byl ale z Ruzyně převelen do Havlíčkova Brodu a v roce 1949 jako jiní „zápaďáci“ propuštěn do civilu. Živil se dělnickými profesemi. A o svých válečných dobrodružstvích otevřeně vyprávěl. Několikrát skončil i ve vězení poté, co popisoval hrůzy gulagu.

„Je mou povinností, aby ti mladší, kteří to nezažili, se dozvěděli, jaké to měli českoslovenští letci, jaká to byla doba pro národ,“ vysvětloval vždy.

Gablech získal celou řadu ocenění a vysokých vyznamenání v Česku, na Slovensku i v Polsku. Prezident Václav Klaus mu roku 2009 udělil Řád Bílého lva. Loni, ke svým stým narozeninám, byl veterán povýšen do hodnosti generála. „Teď už můžu konečně umřít,“ glosoval to tehdy se svým pověstným humorem.

4. listopadu 2015