Za všechno hovoří slova českého beka Romana Poláka, který se do klubu vrátil po krátké anabázi v San Jose: „Rozdíl tam je, ale ve výsledcích rozdíl není.“
Lze z nich vyčíst bezradnost a neschopnost najít relevantní odpověď na otázku, co se v Torontu během jeho nepřítomnosti změnilo. Maple Leafs průběžně obměňují kádr, více se zaměřují na taktiku i styl hry, jenže výsledky jsou ve finále pořád stejně zoufalé.
Tým je po devíti odehraných zápasech předposlední ve Východní konferenci. Vyhrál jen dvakrát. Pravda, mnohdy zápasy ztrácí jen těsně o gól, ale není to pravidlo. Naposledy například dostal 5:1 na ledě Islanders, pět dní předtím doma od Tampy dokonce 7:3.
Přitom všichni předpokládali, že po předchozí stabilizační sezoně přijde zlepšení. Jak vidno, letité trable neumí rychle vyřešit ani takový trenérský génius, jakým je Babcock.
„Všichni možná předpokládali, ale pořád je to mladý tým, který má pořád co zlepšovat. Podle mě je to vidět zápas od zápasu, že jsme o krůček dál,“ tvrdí Polák.
Vzápětí však sám s hořkým úsměvem musí uznat: „Zatím je to opravdu nic moc. Já už to moc nechápu a už to ani nějak neřeším.“
Opravdu čeká Toronto další ztracená sezona? Nebo jde jen o nepovedený začátek a na konci se slavný klub může těšit aspoň na vydřený postup do play-off?
Potenciál ke zlepšení v kádru je, omladila ho řada talentů, mezi nimiž ční opěvovaný Auston Matthews nebo William Nylander. Právě tihle dva se nejvíc snaží vytáhnout mužstvo z průměru agresivní hrou. A také produktivitou, oba vládnou týmovému bodování.
„Přinesli rychlost a sílu na puku. Je poznat, že jsou to opravdu šikovní hráči. Akorát se to chce naučit, aby takhle hráli každý zápas,“ poznamenává Polák.
I velké naděje před sebou mají hvězdičky ještě dlouhou cestu, než z nich budou opravdoví tahouni. To od nich zatím nikdo nemůže ve dvaceti letech očekávat, byť se v NHL prosazují čím dál tím mladší hokejisté.
Toronto do nich přesto vkládá velké naděje, jenže momentálně to nestačí na okamžitý týmový úspěch. A jelikož si tak slavná organizace nemůže dovolit čekat, dají se očekávat další změny. Ty se ostatně dějí průběžně a doplatil na ně i Milan Michálek, jenž skončil na farmě.
„Já vždycky říkám, že hokejová sezona není sprint, ale běh na dlouhou trať. Současná situace není nic, co bychom neuměli spravit nebo vylepšit. Jsou to vysloveně malé detaily, které nás dělí od úspěchu. Doufám, že začneme pomalu vyhrávat,“ věří Polák.
