Zvažte stíhání prezidenta pro porušení ústavy, žádá Kroměřížská výzva

  • 1974
Možností ústavního stíhání prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy by se podle Kroměřížské výzvy měli zabývat členové parlamentu. Zeman a další tři nejvyšší čeští ústavní činitelé vydali společné prohlášení pro Čínu, a to bylo podle jeho kritiků nejen zbytečné, ale také hrubé překročení ústavních a zákonných norem.

Kroměřížská výzva, reprezentovaná například bývalým ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem či advokátem Janem Kalvodou, jejímž cílem je mimo jiné najít nejlepšího možného kandidáta pro příští volbu hlavy státu, kvůli tomu svolala do pražské Lucerny tiskovou konferenci.

„Novela Ústavy ČR z roku 2012 umožňuje stíhat prezidenta nejen pro velezradu, ale i pro takzvané hrubé porušení ústavy,“ říká Kalvoda s tím, že prezident nebyl zmocněn vládou k zastupování státu navenek způsobem, jakým to spolu s předsedou vlády a šéfy obou komor parlamentu Janem Hamáčkem a Milanem Štěchem udělal.

Křišťálová Lupa 2016

Kroměřížskou výzvu znepokojilo prohlášení čtyř nejvyšších státních činitelů k setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským dalajlámou (více čtěte zde). „Došlo k porušení principu dělby moci, jehož smyslem je kontrola výkonu politické moci. Společné jednání obou komor parlamentu je předvídáno jen v podobě společné schůze obou komor, nikoli společného prohlášení jejích předsedů,“ tvrdí právník a bývalý šéf již neexistující Občanské demokratické aliance Kalvoda.

„Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány,“ píše se v prohlášení, které koncipovalo ministerstvo zahraničí, jsou pod ním podepsáni prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka a šéfové obou komor parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch.

Prověřte podezření na financování kampaní, žádá výzva

Kroměřížská výzva chce, aby odpovědné orgány prověřily podezření, zda za chováním čtyř nejvyšší ústavních činitelů nebylo chystané skryté financování politických kampaní, ať už stranické či prezidentské. S tím přišel novinář veřejnoprávního Českého rozhlasu Petr Nováček. (více zde) „Prožíváme plíživou normalizaci,“ domnívá se signatář výzvy Kocáb.

Herman se přes nelibost prezidenta i členů vlády za sociální demokracii sešel s tibetským dalajlámou na ministerstvu kultury, nikoli jen soukromě jako lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek, a podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka tím porušil dříve uzavřenou dohodu členů vlády, že si tak počínat nebudou (více čtěte zde).

Herman, ale i další členové vlády za KDU-ČSL a hnutí ANO, popírají, že by taková dohoda vůbec existovala. Ministr kultury argumentuje, že nic takového nikdy neslíbil (více čtěte zde).

„Ať již bylo prohlášení čtyř ústavních činitelů přijato pod tlakem čínské velvyslankyně nebo firem zainteresovaných v obchodech s Čínou, v každém případě vyvolalo vážné pochyby o jejich způsobilosti chovat se jako představitelé suverénní demokratické země. Parlament by proto měl zvážit všechny dostupné prostředky, jak je povolat k odpovědnosti, včetně ústavní žaloby na prezidenta, který se tak dalšími kroky pohybuje na hraně Ústavy, nebo i za její hranou,“ řekl mluvčí Kroměřížské výzvy, filosof Václav Němec.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video