Průzkum ovládlo hnutí ANO | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

ANO ovládlo průzkum STEM, sociální demokracie prudce oslabila

  • 1245
Říjnový výzkum rozložení voličských sympatií dopadl nejlépe pro vládní hnutí ANO. Získalo by bezmála 30 % hlasů a 78 poslanců. Prudký propad zaznamenala vládní ČSSD, relativně dobrého výsledku se dočkala naopak ODS. Výsledek hnutí vicepremiéra Andreje Babiše má ale i slabší místa.

Ve výsledcích průzkumu se kromě ANO poměrně dobře umístila SPD Tomia Okamury a Piráti. Kdyby volby s předpokládanou účastí 53 % dopadly shodně jako model, Okamurova formace by se dostala do Sněmovny.

Pirátům by Sněmovna těsně unikla, ovšem získali by v rámci takzvaného příspěvku na činnost - vyplácí se stranám, které získaly přes 3 % hlasů - téměř deset milionů korun ročně od státu (více o příspěvcích stranám zde).

Volební model STEM (říjen 2016)
Výsledky průzkumu STEM (sběr dat 13.-21. 10.)
ANOKSČMČSSDODSTOP+STANKDU-ČSLSPDPiráti
model %29,714,614,49,07,16,75,24,7
změna+5,1+0,3-6,3+2,0-1,3žádná+2,7+1,7
mandáty7833342115145-

Změna vyjadřuje, o kolik procentních bodů strana ve volebním modelu posílila či oslabila oproti předešlému (zářijovému) průzkumu. Přepočet na mandáty nemusí kvůli volebnímu systému být přímo úměrný zisku ve volebním modelu.

Rozložení mandátů dle výzkumu by dávalo hnutí ANO matematickou možnost uzavřít koalici s ČSSD i s KSČM. To by hnutí umožňovalo tlačit během koaličních vyjednávání na ČSSD. Na druhou stranu se ale případná ochota ANO nechat se podporovat komunisty (více o takovém náznaku od Andreje Babiše zde) může stát předvolebním tématem, které hnutí uškodí.

Křišťálová Lupa 2016

Bez KSČM či ANO nelze v rozložení sil podle STEM sestavit žádnou sněmovní většinu.

Ze známějších ostatních agentur zatím nejsou známy průzkumy mínění, konané ve stejné době jako průzkum STEM. Informaci o alarmujícím propadu ČSSD a raketovém růstu ANO tak není s čím porovnat.

Agentura CVVM nicméně už v září signalizovala nárůst ANO a ODS (přiznala jim obdobné zisky jako STEM o měsíc později) a mírný pokles ČSSD. Agentura TNS Aisa nyní volební model dokončuje, se sběrem dat skončila 24. října.

ČSSD si mohla uškodit deklarací chlácholící Číňany

Průzkum přisoudil druhé místo před ČSSD právě komunistům (14,6 %), byť jen o dvě desetiny. Takový rozdíl je sice v rámci statistické chyby, nicméně v žádném z jedenácti předchozích volebních modelů STEM neměla ČSSD před komunisty menší náskok než 4,5 procentního bodu.

Vzhledem k době konání průzkumu je možné, že podpora ČSSD oslabila i kvůli reakci nejvyšších ústavních činitelů - prezidenta a sociálních demokratů Bohuslava Sobotky, Jana Hamáčka a Milana Štěcha - na přijetí tibetského dalajlámy ministrem kultury Danielem Hermanem (více o reakci zde). Čína zareagovala prohlášením, že „doufá, že Česká republika sladí svá slova s činy (více o čínské odpovědi zde).

Loajálních voličů má nejvíc KDU-ČSL

Z hlediska vztahu potenciálních voličů ke straně je na tom nejlépe KDU-ČSL (za „poměrně silný“ označilo vztah 66 % sympatizantů strany), následovaná KSČM (57 %). Hnutí ANO je se 49 % oddaných voličů zhruba uprostřed pelotonu (stejně jako ODS s 50 %). U ČSSD a TOP 09 se k „poměrně silnému vztahu“ ke straně hlásí 45 % příznivců.

Výzkum STEM

Konal se 13.-26. října, tazatelé se ptali 1 054 lidí starších 18 let vybraných kvótním výběrem (tedy aby vzorek byl zmenšeným obrazem společnosti co do podílu mužů a žen, starších a mladších, obyvatel měst a vesnic a podobně). Tazatelů bylo celkem víc než 300.

Výzkum hradila agentura z vlastních prostředků.

Dotázaní odpovídali i na otázku, zda mají „výraznější zájem“ o politiku. Mezi příznivci ANO je takových voličů 44 %, ostatní sněmovní strany jich mají relativně více - vede ODS (60 %) následovaná TOP 09 a KDU-ČSL (shodně 55 %).

Menší podíl oddaných příznivců, případně nižší zájem sympatizantů o politiku může být pro stranu varovným znamením. Právě takoví voliči totiž mohou být přelétavější než ostatní, případně se k volbám vůbec nedostavit.

Hnutí ANO výrazně uspělo v krajských volbách na začátku října:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue