„V potrubí teče Bílina mezi Mostem a Chomutovem v úseku 3,1 kilometru. Projekt na to, aby řeka měla opět své koryto, bude stát zhruba čtvrt miliardy korun. Se stavbou se začne příští rok,“ řekl mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Čtyři potrubí o průměru 1,2 metru jsou viditelná například po pravé straně silnice z Mostu do Chomutova.
Když jedete po Ervěnickém koridoru - výsypce, která oddělila doly ČSA a Vršany - stačí vjet za vrátnici Lomu ČSA a ocitnete se u malé vodní elektrárny, kde voda Bíliny vychází z potrubí, pohání elektrárnu a dále už teče volnou krajinou.
Pár desítek metrů za vrátnicí dolu už se staví koryto Vesnického potoka, který bude do Bíliny přitékat. Zatímco stěny jsou z menších balvanů, dno pokrývají velké. Poradí si s nimi jen bagry.
Část vody propojí nádrže
Vesnický potok pramení v Krušných horách, kvůli těžbě byl odkloněný a teče do vodní nádrže Újezd. Nyní se pod horami část vody odvede do zrekultivovaných partií dolu a část propojí nádrže Hedvika a Marcela.
„Její hladinu zvýší o 3,5 metru. Vesnický potok nádrže lépe okysličí a pak dál poteče do Bíliny,“ ukazuje Petr Urban, vodohospodář Severní energetické, které Lom ČSA patří.
Společnost z vlastních peněz rekultivuje více než dva kilometry koryta potoka, kde jsou i rybí úkryty.
„Navíc v případě záplav odvede část vody, která se valila do nádrže Újezd,“ přiblížila mluvčí těžební společnosti Gabriela Sáričková Benešová u nádrže Matylda, ze které se vzneslo hejno volavek i čáp.
Přestože se k nádrži zatím nesmí, pravidelně sem chodí rybáři. „Jen stavba koryta Vesnického potoka bude stát kolem 80 milionů korun. Každá etapa další desítky milionů korun,“ přiblížila Sáričková Benešová.
Okolo povede cyklostezka
A stejný proces čeká i Bílinu na okraji lomu. Právě zde se rozlije do koryta s řadou meandrů. A okolo povede cyklostezka.
Nepůjde ale o původní koryto. Řeka pramenící v nadmořské výšce 825 metrů u Kamenné hůrky v Krušných horách od něj bude vzdálena pár desítek metrů.
„Původně tekla o desítky metrů blíž k patě hor a do nádrže Dřínov, která už dávno neexistuje. Místo ní je důl,“ přiblížil Svejkovský. Část řeky ovšem dál poteče v Ervěnickém koridoru potrubím, to ale bude v zemi.
„Vodní elektrárna na konci současného potrubí potřebuje vodu,“ vysvětlil Svejkovský. Řeka Bílina „má smůlu“, že protéká uhelnou a průmyslovou oblastí. Její koryto se překládalo několikrát.
Ve čtyřicátých letech 19. století musela například ustoupit železnici vedoucí z Prahy do Drážďan a od té doby do Labe nevytéká pod ústeckou Mariánskou skálou, ale o pár set metrů proti proudu, pod Větruší.
