„Ruská ambasáda v Madridu nás právě informovala, že stahuje žádost o mezipřistání pro tyto lodě, takže mezipřistání byla zrušena,“ uvedla španělská diplomacie ve středu odpoledne podle agentury Reuters. Moskva tuto informaci později potvrdila, stažení žádosti však nezdůvodnila.
Španělsko ruské flotile mířící k břehům Sýrie původně přistání v Ceutě povolilo, za což čelilo kritice ze strany některých členů NATO. Například britský ministr obrany Michael Fallon předeslal, že byl byl „velmi znepokojen“ skutečností, pokud by člen Aliance asistoval ruským válečným lodím na cestě k Sýrii.
Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga je ale rozhodnutí o vpuštění či nevpuštění ruských lodí do přístavu na každé členské zemi Aliance. Kromě Španělska se to týká také například Itálie či Řecka. Doplňování paliva ruským lodím ve Středozemním moři jinak umožňuje také například Malta.
Stoltenberg zdůraznil, že všichni členové Aliance sdílejí obavy z toho, že ruská bojová skupina plavidel s letadlovou lodí Admirál Kuzněcov mířící do Středomoří, může být použita k zvýšení útoků na civilisty v obleženém syrském Aleppu.
„Pokračující podpora Ruska Assadovu režimu v Sýrii je hluboce znepokojující. Rusko obnovilo bombardování Aleppa, což zhoršuje humanitární katastrofu,“ řekl s tím, že by Moskva měla ukázat skutečnou snahu o obnovu příměří a umožnila humanitární přístup do města. Obnovené útoky označil za „hanebné“.
Madrid ruské lodě do svých přístavů v minulosti už mnohokrát vpustil, přičemž každou žádost posuzoval zvlášť.
Rusko zřejmě posiluje na Baltu
Vztahy s Ruskem a posílení vojenské přítomnosti na východní hranici NATO jsou hlavními tématy schůzky ministrů obrany osmadvacítky v Bruselu. „Rusko pokračuje ve své asertivní vojenské póze,“ prohlásil před začátkem schůzky Stoltenberg.
Stoltenberg uvedl, že ministři obrany se budou zabývat vojenskými aktivitami Ruska podél aliančních hranic. Zmínil přitom nedávné rozmístění střel Iskander schopných nést jaderné hlavice v ruské exklávě Kalinigradu nebo neohlášená masivní ruská vojenská cvičení.
„Rusko také nadále destabilizuje východní Ukrajinu, když vojensky a finančně podporuje separatisty,“ uvedl Stoltenberg. Takové kroky podle jeho slov nepřispívají ke snížení napětí a obnově předvídatelnosti vzájemných vztahů. Aliance je proto podle Stoltenberga odhodlána posilovat obranu, ale zároveň pokračovat s Ruskem v dialogu.
Dvoudenní schůzka ministrů obrany má konkretizovat závěry červencového summitu NATO ve Varšavě. Očekává se, že by členské státy měly dát konkrétní podobu čtyřem vícenárodním vojenským praporům, které mají být příští rok vyslány do pobaltských republik a Polska a sloužit jako jeden z odstrašujících prvků před případnou ruskou agresí.
Rozhodnutí už dříve Moskva odsoudila. Současně se schůzkou aliančních ministrů Rusko posiluje v reakci svou Baltskou flotilu. Podle ruského deníku Izvestija byly do Baltského moře převeleny dvě menší bojové lodě vyzbrojené dalekonosnými střelami Kalibr, schopnými zasáhnout cíle až na 1 500 kilometrů.
Má jít o dvě plavidla, která donedávna operovala v Černém moři a u syrských břehů - korvety „Serpuchov“ a „Zeljonyj Dol“. Deník Izvestia se odvolává na nejmenovaný vojenský zdroj s tím, že se plavidla brzy stanou součástí nově vytvořené ruské námořní skupiny.
Ruská flotila 21. října proplula kanálem La Manche:
20. října 2016 |
