Ilustrační snímek | foto: koláž iDNES.cz

Klíčová bojiště voleb. Trump a Clintonová se přetahují o Floridu či Ohio

  • 118
Donald Trump a Hillary Clintonová dva týdny před volbami horečně agitují na Floridě, v Ohiu či Severní Karolíně. Tyto státy totiž patří mezi takzvané „swing states“, kde jsou šance obou kandidátů vyrovnané. Právě v nich se 8. listopadu rozhodne souboj o Bílý dům.

Které státy jsou ty klíčové, lze poměrně snadno vyčíst třeba z mapy webu FiveThirtyEight. Většina států se na ní už nyní zabarvila do republikánské sytě červené nebo demokratické modré. Jižní státy jako Alabama, Mississippi nebo Jižní Karolína volí republikány, kteří tu neprohráli od zvolení Ronalda Reagana v roce 1980. Naopak státy jako Kalifornie, New York či Washington jsou už dlouhé roky baštou demokratů.

Prezidentské volby v USA

Důležité jsou však spíše ty státy, které mají vybledlou barvu, tedy ty, kde jsou šance rivalů vyrovnané. Mezi takzvané swing states tradičně patří Florida nebo Ohio. V obou těchto státech zažily v minulosti úspěchy obě hlavní strany. O Ohiu se dokonce dá říct, že má “nos na vítěze” - kdo zde za posledních padesát let vyhrál, usedl v Bílém domě.

Typický swing state musí splňovat dvě podmínky. „Volební výsledek musí odpovídat volebnímu výsledku celkově a stát musí být dostatečně veliký, co se týká počtu obyvatel, aby mohl výrazně ovlivnit výsledek. Tyto podmínky splňuje například Ohio, Florida nebo Pensylvánie,“ vysvětlil pro iDNES.cz amerikanista z Karlovy univerzity Jiří Pondělíček.

Podrobný přehled síly Hillary Clintonové (modrá barva) a Donalda Trumpa (červená) v jednotlivých státech USA. Čím je barva sytější, tím výraznější převaha. Čísla se mění s každým novým průzkumem, který se objeví.

Oba kandidáti jsou si dobře vědomi, kde se volby rozhodují, a poslední předvolební mítinky soustředí právě sem. Donald Trump i Hillary Clintonová proto neustále pendlují mezi výše zmíněnými státy a Severní Karolínou, New Hampshirem, Iowou, Nevadou, Coloradem či Maine, jak připomíná list The Irish Times. Oba kalkulují, v kterém z padesáti států USA je pro ně výhodnější vést silnou kampaň.

Americké volby

Američané totiž v listopadu nezvolí přímo prezidenta, ale 538 volitelů, kteří teprve poté volí nového šéfa Bílého domu. Všichni volitelé z určitého státu během hlasování dají hlas kandidátovi, který u nich vyhrál. Počty volitelů v jednotlivých státech se značně liší - závisí na počtu obyvatel a zastoupení v Kongresu.

Zatímco Alabama a Mississippi mají dohromady 15 volitelů, demokratický New York s Kalifornií 84. To dává Hillary Clintonové značný náskok k zisku potřebné hranice 270 hlasů. Pro Trumpa z toho vyplývá jednoduchý závěr: pokud se chce udržet ve hře, musí vyhrát v Ohiu i na Floridě.

„Kdybych mohl Trumpovi radit, řekl bych, že by se měl zaměřit na hispánské voliče, kterých je na Floridě hodně. On se snaží a nedávno hlasitě kritizoval navázání vztahů USA s Kubou. To je zásluha Obamovy demokratické administrativy, ale pro kubánské emigranty je to velmi kontroverzní záležitost. Mnoho z nich jsou konzervativní voliči, kteří si sbližování s Castrem nepřejí. Otázka je, jestli na tuto strategii není už pozdě,“ zamýšlí se Pondělíček.

Ani po třetí televizní debatě není jasno, kdo se stane prezidentem USA:

15. prosince 2015

Klíčové státy se mění podle situace

Swing states mohou být v každých volbách jiné. „Letos jsou ty volby hodně výjimečné, takže na změnu swing states může mít vliv značná neoblíbenost Donalda Trumpa. Často však za změnami stojí několik faktorů jako například demografické změny, tedy proměna procentuálního zastoupení minorit ve společnosti, změny volebních koalic, či historické události,“ soudí Pondělíček.

Jih nebýval republikánský

Dnes je jih USA považován za republikánské území, vždy tomu však tak nebývalo. „Až do 60. let byl jih Spojených států demokratický a mluvilo se o něm jako o Solid South, tedy pevném jihu, kde republikána nikdy nevolili. To se táhlo už z dob před Občanskou válkou a hlavně po ní, kdy republikáni prosazovali okupaci jihu federálními jednotkami, zatímco demokraté byli proti,“ vysvětlil Pondělíček.

Změna přišla v 60. letech s politikou Lyndona Johnsona, která měla zlepšit postavení afroameričanů. „Tehdy dochází k odklonu jihu od Demokratické strany a nejpozději od Ronalda Reagana volí jih spolehlivě republikánsky,“ dodal Pondělíček.

Například Arizona bývala dlouholetou baštou republikánů, ale letos jim zde průzkumy předpovídají prohru. Podpora Clintonové v pouštním státě postupně rostla a minulý týden se demokratické kandidátce podařilo Trumpa překonat (vývoj podpory kandidátů v Arizoně zde).

Nebylo by to poprvé, kdy se voliči v Arizoně přiklonili ke jménu Clinton. Manžel demokratické kandidátky Bill byl svého času prvním demokratem od roku 1964, který přesvědčil většinu arizonských voličů, aby se k republikánům otočili zády.

S trochou nadsázky by se dalo mluvit i o demokratickém ohrožení Texasu. Druhý největší stát USA se posledních devět prezidentských voleb vždy zbarvil do ruda. A i když tu má Donald Trump stále navrch, jeho sokyně ho za poslední měsíc značně dotahuje. Současný rozdíl mezi nimi je jen zhruba pět procentních bodů.

„Kdyby kandidoval klasický konzervativec a nikoliv Trump, tak by nejspíš průzkumy v Texasu byly pro demokraty daleko horší a bavili bychom se o odstupu osmi nebo deseti procent. I přesto je v letošních volbách pořád málo představitelné, že by Texas zvolil demokrata,“ uvedl Pondělíček.

Zatím se zdá, že hlavní střet nadcházejících voleb se odehraje na Floridě, která disponuje hned 29 voliteli. Jestli se bude lámat chléb tady, nebo v úplně jiných státech, ukážou až samotné volby. Ostatně, jestli se dá o letošním klání říct něco s jistotou, tak je to fakt, že v něm není nouze na překvapení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue