V neděli už v sestavě nechyběl, byť hrál s velkým sebezapřením, v defenzivě byl klasicky perfektní a navíc přidal přihrávku na jediný gól zápasu. „Vyšlo to nádherně,“ mohl se pak usmívat 31letý stoper Viktorie Plzeň.
Kdy se rozhodlo, že skutečně nastoupíte?
Až těsně před zápasem. Neabsolvoval jsem v týdnu ani jeden trénink s mančaftem. Rozhodnutí bylo jenom na mně. Byl to trochu risk, ale já chtěl hrát za každou cenu.
Šel jste tedy do zápasu i přes bolest?
Měl jsem tišící prášky. Ale cítil jsem to, byla to snesitelná bolest.
A nakonec jste byl i u rozhodujícího okamžiku zápasu. Byl váš centr cílený?
Neměl jsem chodit na útočné standardky, trenér mě chtěl pošetřit. Nakonec to vyšlo tak, že jsem dával finální balon na branku, která rozhodla. Sparťani byli všichni v šestnáctce, Milan Petržela mi to posunul zpátky a vyšlo to hezky.
Byl ten zápas důkazem toho, že Plzeň na Spartu umí?
Je to už pátá výhra v řadě, navíc před fantastickým domácím publikem. To potěší, takže spokojenost. Doufám, že se tímhle zápasem znovu nakopneme, protože po čtvrtku jsme na tom nebyli psychicky úplně dobře.
Není už z hráčů soupeře cítit nějaká frustrace?
Těžko říct. Oni měli náročné cestování, v pátek přiletěli z Izraele. To všechno se může projevit, my jsme hráli doma a tak jsme možná trošku pošetřil síly.
Vy jste se vrátili k rozestavení 4-2-3-1. Co jste na to říkal?
Myslím, že jsme to odehráli velice dobře, eliminovali jsme jejich střeďáky. Moc průnikových přihrávek ze strany Sparty tam nebylo, kluci tam dobře zhušťovali prostor.
Na Spartu máte teď náskok sedmi bodů, může už to být klíčové?
Tak na Spartu máme sedm bodů, ale první je Boleslav a na čele jsou i jiné kluby. Špice tabulky se vyrovnala, do konce sezony je hodně zápasů. Tohle vítězství je důležité, ale nikoli rozhodující.
