Svolání zvláštní krizové schůze Valného shromáždění připouští rezoluce OSN z roku 1950. Při jejím použití může 193 zemí na Valném shromáždění vydat rezoluci s doporučenými společnými opatřeními, pokud Rada bezpečnosti nejedná.
„Vyzývám vás všechny ke spolupráci a ke splnění vaší kolektivní odpovědnosti za ochranu (lidí),“ řekl Pan Ki-mun. „Je mi líto, že Rada bezpečnosti selhala při plnění svých povinností zachovávat mír a bezpečnost pro Sýrii,“ dodal šéf OSN.
Naše a syrské síly pozastavily nálety na Aleppo, oznámil ruský ministr |
Rusko jako spojenec Damašku vetovalo od roku 2011 pět rezolucí Rady bezpečnosti ohledně Sýrie. Čína jako další stálý člen Rady bezpečnosti vetovala první čtyři z těchto rezolucí.
Svolání zvláštní krizové schůze Valného shromáždění podporuje podle Reuters například Kanada a také organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch.
Valné shromáždění za svou historii zasedlo ke zvláštní krizové schůzi desetkrát, naposledy v roce 2009 v souvislosti s izraelskými operacemi na okupovaných palestinských územích. Krizovou schůzi může svolat většina ze 193 členů Valného shromáždění nebo devět států z 15členné Rady bezpečnosti.
Summit EU odsoudil násilí v Aleppu
Válce v Sýrii se ve čtvrtek do noci věnovali na říjnovém summitu i lídři EU. Předseda unijních schůzek Donald Tusk na noční tiskové konferenci uvedl, že Evropská unie ostře odsuzuje násilí na civilistech, kterého se dopouští režim prezidenta Bašára Asada a Rusko v obleženém syrském městě Aleppo, a žádá jeho okamžité zastavení.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande zdůraznili, že EU si pro případ pokračujícího násilí nechává otevřené všechny možnosti reakce, včetně sankcí. Závěrečný dokument, který vzešel z jednání šéfů států a vlád osmadvacítky, oproti původnímu návrhu už ovšem neobsahuje zmínku o cílených sankcích. Zmiňuje pouze, že EU zváží v případě pokračování současných masakrů všechny dostupné možnosti.
Podívejte se na nedávné záběry rozbombardovaného Aleppa:
Jak v pátek připomněla Merkelová, bombardování města je podle EU v rozporu s principy lidskosti a je zcela nepřijatelné. Unie proto musí zvažovat všechna dostupná opatření, včetně sankcí, aby jej zastavila, byť tyto úvahy nebyly podle Merkelové v centru čtvrteční debaty prezidentů a premiérů.
„Soustředili jsme se na otázku, co pro nás válka v Sýrii znamená. A dali jsme jasně najevo, že uděláme, co je třeba, abychom zajistili přístup humanitární pomoci k lidem, kteří jsou v Aleppu izolováni a obklíčeni,“ prohlásila Merkelová.
Tusk novinářům řekl, že v debatě lídři připomněli nejrůznější ruské aktivity - od narušování vzdušného prostoru přes dezinformační kampaně, kyberútoky a zasahování do politického procesu v unijních zemích až po přístup k vyšetřování katastrofy letu MH17 nad Ukrajinou. „Z těchto příkladů je jasné, že ruskou strategií je oslabení EU. Realitu hodnotíme střízlivě a nemáme iluze. Naším cílem není zvyšování napětí s Ruskem, jednoduše reagujeme na kroky, které Rusko činí,“ prohlásil Tusk.
Podle kancléřky chce EU s Ruskem dobré vztahy a otevřené komunikační kanály, přesto ale musí dát své postoje - speciálně právě k Sýrii - jasně najevo. Merkelová své unijní partnery také informovala o středečních rozhovorech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Berlíně (více o schůzce čtěte zde).
