Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš před okresním soudem v Jihlavě.

Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš před okresním soudem v Jihlavě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Za protižidovský text u hrobu Hrůzové dostal radikál Bartoš podmínku

  • 64
Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš dostal u jihlavského okresního soudu roční podmíněný trest s odkladem na dva roky. A to za protižidovské texty spojené s jeho loňskou návštěvou Polné u hrobu Anežky Hrůzové.

Před soudem stanul Bartoš společně se bývalým místopředsedu Národní demokracie Ladislavem Zemánkem. I toho soudkyně uznala vinným. Jelikož ale svého činu litoval, tak trest nedostal.

Podle odůvodnění rozsudku bylo potvrzeno, že oba podněcovali k nenávisti vůči Židům.

Soudkyně Tereza Jedličková uvedla, že jejich pravý záměr vyplývá z důkazů. Znalec, jehož práci obhájce zpochybňoval, dal podle ní správně polenský čin do širších souvislostí s dalšími Bartošovými aktivitami.

„Já si neuvědomuji, že bych dělal něco špatného. Mě spíš na tomto soudu zaujalo, že soudní znalec a státní zástupce uvedli, že židovská otázka neexistuje. Dnes se k tomu připojila i paní soudkyně,“ uvedl Bartoš po vynesení rozsudku.

A ještě se Zemánkem zváží, jestli se odvolají. Státní zástupce se odvolávat nehodlá.

Od textu na webu strany se oba obvinění distancovali. Marně

Bartoš a Zemánek si loni udělali výjezd do Polné. Navštívili hrob Anežky Hrůzové i místo, kde byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Na místě pak zanechali ceduli s její fotografií, k níž mimo jiné napsali: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“

Ještě ostřeji laděný text vyšel následně na webu jejich strany. Od toho se oba distancovali, ale soud jim neuvěřil.

„Čiší z toho naprosto jasně nabádání k nenávisti vůči Židům. Uvedená historická událost semkla především odpůrce Židů. Vedla k nenávisti a násilí vůči nim. Pokud obžalovaní svými slovy vyzdvihují semknutí národa v době hilsneriády, dávají tím najevo, jakým způsobem má být podle nich řešeno soužití s Židy,“ zdůvodnila soudkyně.

K soudu se vše dostalo poté, co na oba zástupce Národní demokracie podal trestní oznámení Michal Doležel z politického hnutí Žít Brno.

Anežku Hrůzovou zavraždili v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. V té době případ zvedl obrovskou vlnu nepřátelství vůči Židům. Zmiňované období historici nazývají hilsneriádou.