Firma, kterou vlastní turecký podnikatel, do dnešního dne sankci nezaplatila.
„Pokuta byla udělena za porušení zákona o památkové péči. Co se týče stavebního zákona, zde bylo všechno v pořádku. Majitel objektu měl k demolici řádně zajištěna všechna povolení,“ uvedl mluvčí Městského úřadu v Chebu Tomáš Ivanič.
Potvrdil, že byla udělena sankce ve výši několika desítek tisíc korun. Přesnou částku však neuvedl.
„Několik desítek tisíc korun je skutečně velmi málo. V poměru k nákladům, které by měl majitel na záchranu památky vynaložit, až směšně málo. Já už jsem někde říkal, že to je vlastně návod, jak zákon o památkové péči obejít,“ konstatoval Jaroslav Vyčichlo ze Sdružení na ochranu památek Karlovarska.
„Dnešní stav je především výsledkem dlouholetého nezájmu orgánů památkové péče, které zaspaly již před lety, kdy byl areál ještě v ucházejícím stavu. Podobné situace by se mohly opakovat i v budoucnu, památkově hodnotných objektů v podobné situaci je u nás daleko víc,“ varoval Vyčichlo.
Stavební úřad se ale úvahám o nízké pokutě brání. „Při stanovení výše pokuty postupoval správní úřad v souladu se správním řádem. Pokuta byla stanovena ve výši, která odpovídala konkrétní situaci, stavu objektu a probíhajícímu řízení u Ministerstva kultury ČR,“ uvedl vedoucí odboru Jaroslav Šinka s tím, že povolení k demolici získal majitel už v květnu 2015.
Demolice začala den po zahájení řízení
Ministerstvo kultury zahájilo letos 31. března řízení o prohlášení kláštera kulturní památkou.
„Bylo to na popud památkového úřadu. Rozhodnutí převzal vlastník objektu 5. dubna. Zákon říká, že od té doby už vlastník nesmí dělat nic, co by mohlo potencionální památku poškodit. Veškeré demoliční práce po tomto datu jsou nezákonné,“ potvrdil zástupce ředitelky Národního památkového ústavu v Lokti Jan Konůpek.
Jenže v té době už byla z části kláštera jen hromada sutin. Majitel totiž na apríla začal bourat. Když se na místě sešli zástupci ministerstva kultury, chebského stavebního úřadu, památkáři, zástupce majitele a aktivisté bojující za záchranu kláštera, vyšlo najevo, že pro samotný klášter už je pozdě.
Podle zástupce firmy i vedoucího stavebního úřadu navíc nebylo možné demoliční práce okamžitě zastavit. Hrozilo, že se celý objekt nekontrolovaně zřítí. Výsledkem jednání byl slib, že se demoliční stroje vyhnou objektu kostela a věže.
Tyto dvě stavby by se podle statika ještě daly zachránit a za určitých podmínek by mohly stát v prostoru samostatně. Jenže při následném ubourávání byly nosné zdi kostela Povýšení sv. Kříže poškozeny, takže nakonec šla k zemi spolu s věží i sakrální stavba.
Areál kláštera byl postaven v letech 1930-1932 podle návrhu architektů Antona Schneidera a Karla Paschera. Kláštery se tehdy příliš nestavěly, takže podobných staveb z té doby v republice není mnoho. A právě tím byl areál vzácný.
Klášterní kostel vybudovaný ve stylu starokřesťanské baziliky měl širokou střední loď, kterou lemovaly užší boční lodě oddělené zdvojenými arkádami. Interiér kostela vyzdobili místní umělci. Alexander Bröms a Franz Dietl namalovali obrazy v byzantském stylu, oltář s křížem byl dílem sochaře Johanna Mayera a autorem mramorových oltářů byl Andrei Lugert. Vysvěcen byl 24. září 1933.
16. května 2016 |
