Španělsko ve svém posledním výpadu předložilo Velké Británii návrh na takzvanou sdílenou suverenitu nad Gibraltarem. Strategicky dobře umístěný Gibraltar má status britského zámořského území. Toto uspořádání platí od roku 1713, kdy se ho Španělsko muselo vzdát v rámci utrechtské smlouvy, která uzavřela války o španělské dědictví.
„Španělsko formálně pozvalo Spojené království k jednání. Cílem je dohoda, která by Gibraltaru zajistila setrvání pod platnými úmluvami EU,“ uvedl španělský velvyslanec v OSN Roman Oyarzun. Ve svém prohlášení navrhuje „sdílenou suverenitu, která Gibraltaru umožní zůstat v Unii“. Obyvatelům Gibraltaru by podle španělského návrhu zůstalo britské občanství, zároveň by však mohli požádat také o španělské.
O sdílené suverenitě oba státy jednaly už v letech 2001 a 2002. Debatu ukončilo referendum na Gibraltaru, kde většina respondentů sdílenou suverenitu odmítla. V roce 1967 se konalo referendum o připojení ke Španělsku, které skončilo jasným ne.
Se Španělskem nikdy!
Na poslední vyjádření Španělska v OSN reagoval gibraltarský nejvyšší ministr Fabian Picardo. Návrh rázně odmítl. Připomněl, jak Španělé v minulosti zapříčinili celou řadu problémů na hranicích, které každý den kvůli zaměstnání překračují tisíce lidí. Picardo se obává, že další politikaření by mohlo Gibraltar poškodit.
„Naše odpověď na otázku, zda se vzdáme celé nebo částečné suverenity ve prospěch Španělska, bude vždy stejná. Je to jednoduché – Ani náhodou! Nikdy na Gibraltar ani nesáhneš. Nikdy,“ sdělil Picardo novinářům. Zástupce Velké Británie v OSN ke sporu uvedl, že Westminsterský palác hodlá vyjednat takové podmínky vystoupení z EU, se kterými Gibraltar bude spokojený.
Nechuť Gibraltaru ke sbližování se Španělskem je pochopitelná. Jedním z hlavních důvodů jsou velké ekonomické rozdíly. Gibraltar s hrubým domácím produktem na obyvatele na úrovni 62 tisíc eur (1,68 milionu korun) patří v tomto ohledu mezi nejbohatší území na světě. Jen pro srovnání – sousední španělská provincie Cádiz se může chlubit HDP na obyvatele pouze na úrovni 16 tisíc eur (asi 435 tisíc korun) a 37procentní nezaměstnaností.
Grónský model ve hře?
Výsledkem červnového referenda se Gibraltaru zkomplikoval i vztah s Velkou Británií. Ta si jako celek těsným výsledkem odhlasovala vystoupení z EU (vše o referendu i jeho následcích se dočtete zde). Gibraltar však hlasoval opačně, a to velmi výrazně. Kolem 96 procent voličů se postavilo proti brexitu. Přes devatenáct tisíc voličů hlasovalo pro setrvání v Unii, pouze 832 si přálo vystoupení (více zde).
Gibraltar je na setrvání v EU silně závislý. Ať už se jedná o participaci na jednotném trhu či volný pohyb přes hranice. Úplným brexitem by Gibraltar zůstal zcela odříznutý. Místní politici proto zvažují, jak v EU i přes vystoupení zbytku Británie zůstat. Odpovědí může být model, který před mnoha lety využilo Grónsko.
„Znamenalo by to, že nemusíme znovu jednat o přístupu na jednotný trh a jednoduše budeme pokračovat v tom, co máme nyní. Části Británie, které si odhlasovaly brexit, si pak dojednají jiné podmínky,“ vysvětlil před pár týdny Picardo.
