„Možná to byla moje chyba, že to bylo zařazeno na program, ale většinou to pan premiér dělá tak, že přeruší jednání, když tam není ministr, kterého se to týká. Teď to nějak proběhlo mimo mě. Můj názor je na to trvale negativní,“ řekl Babiš. Naznačoval, že to je úlitba Pavlu Tykačovi a jeho Severní energetické.
„Pokud majitel dolu vydělává miliardy, tak se má postarat o ty lidi. Mně to připadá, že to je nějaká kompenzace za neprolomení limitů a principiálně s tím nesouhlasím. Stávající majitelé mají dostatečné zisky, aby se o ty horníky postarali, ne aby to platili daňoví poplatníci,“ řekl Babiš.
Na kameru novinářům říkal, že si nemyslí, že ostatní ministři využili jeho nepřítomnosti schválně, ale pak při odchodu z tiskového sálu - mimo kamery - použil při hodnocení toho, jak se vláda zachovala, velmi jadrná slovenská slova.
2koalice ČSSD-KDU nás přehlasovala v podpoře Tykačových horníků. Daňové poplatníky to bude stát 867 milionů do roku 2023.
Premiér Bohuslav Sobotka pak pro iDNES.cz uvedl, že vláda na ministra financí čekat nemusela. „Neplatí, že čekáme na všechny ministry,“ řekl Sobotka.
Nejde to na ruku panu Tykačovi, prohlásila Marksová
„Považuji za absurdní říkat, že to jde na ruku panu Tykačovi, protože ty kompenzace, které jsme schválili, jdou jednotlivým lidem,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. „V rozpočtu na rok 2017 jsme s tím nepočítali. Stát nemá pomáhat prosperujícím soukromým firmám,“ oponoval jí před novináři šéf ANO.
Výše navrhované kompenzace pro propuštěné havíře, kteří pracují na povrchu, má být nižší, než se původně uvažovalo. Měsíčně jim má být vyplaceno 5 300 Kč namísto uvažovaných 7 000 korun. „Zejména se to týká propouštěných horníků z dolu ČSA,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka.
Výplata kompenzací se má ale týkat také zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce nebo firmy Slezská důlní díla, která se v minulosti vydělila z OKD. Horníci propuštění z OKD dostanou vyšší částky.
Horníci propuštění z hlubinných dolů mají měsíčně dostat 8 000 korun. Výplata příspěvku má trvat maximálně pět let. Podle návrhu mají do roku 2018 činit celkové náklady na kompenzace asi 200 milionů korun, do roku 2023 pak zhruba 650 milionů korun.
„Přijatým nařízením vláda komplexně dokončuje zmírnění nežádoucích sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem všem zaměstnancům právnických osob těžících uhlí nebo uran hlubinným způsobem. Vláda v žádném případě plošně nerozšiřuje počet společností, které mají v předmětu podnikání hornickou činnost a na jejichž zaměstnance se příspěvky vztahují,“ uvedl ministr průmyslu Jan Mládek.
Více zpoplatněte těžbu a odepište zásoby, chtějí iniciativy
Asociace ekologických organizací Zelený kruh, ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace spolu s místním sdružením Kořeny Litvínov a občanskou iniciativou Limity jsme my považují rozhodnutí vlády za tečku za úvahami o pokračování těžby na velkolomu ČSA. Zároveň však navrhují, aby stát získal peníze na dávky vyšším zpoplatněním těžby státního uhlí a snížil tak miliardové zisky těžařů.
Organizace a iniciativy také vyzývají vládu, aby splnila 25 let starý závazek a odepsala uhlí na lokalitě současného velkolomu ČSA. „Jistotu ohledně budoucnosti nepotřebují pouze horníci, ale také města a obce ohrožené těžbou,“ uvedly ekologické iniciativy ve společném prohlášení.
