Těžší triky už mohou vypadat jako motanice, říká freeskier Mário Skála

  • 0
Triky na lyžích budou zdolávat další a další mety, lidské tělo jim zatím nevystaví stopku. Jen už možná nebudou takovou potěchou pro oko. „Uvidíme, zda jezdci dokážou skákat čtyřnásobnou rotaci stylově, osobně si ale myslím, že spíše ne,“ říká český freeskier Marek „Mário“ Skála, olympionik ze Soči a závodník světového poháru.

Jednu olympiádu máte za sebou, neskrýváte přání podívat se ještě na další. Jak vypadá soustavná příprava na tak velkou věc?
Momentálně mě provázejí potíže s nohou, jezdit zase začnu v lednu. Jinak jsem už ve věku, kdy bývám na závodech světového poháru jedním z nejstarších, takže příprava už není tak radikální, jako bývala. Dřív ses mohl pořád někde rozbíjet, ale přesto jsi to šel zkoušet znova. Teď má člověk přece jen trochu pud sebezáchovy, přemýšlí o tom jinak. Obecně příprava v létě spočívá v tom, že se skáče hodně do vody, na trampolínách, v zimě je potřeba co nejvíc času trávit v zahraničí, hodně skákat, protože jibbing, jízda na railech, není zase tak podstatné. Skákání je nejdůležitější a zabere hodně času to natrénovat.

Určitě záleží i na psychické přípravě, na nastavení mysli, že?
Musíš si věřit, to je hlavní. A záleží na tom, kolikrát jsi ten trik skočil, na jakém skoku. A když víš, že jsi to skočil, dejme tomu na deseti skocích tisíckrát, už si ve skoku věříš. Ale když jdeš do úplně nového triku, je těžké se k tomu nahecovat. Pro mě už je to těžší. Jak jsem říkal, jsem starší, top freeskiing dnes tvoří kluci kolem šestnácti osmnácti let, mně je sedmadvacet. Proto už se nehecuju tak jednoduše jako dřív. Raději si jedu tu svou pohodičku a sázím na jistotu.

Celý rozhovor s Máriem Skálou na Óčku

Marek „Mário“ Skála se narodil v roce 1989. Je českým reprezentantem v disciplínách slopestyle a big air. Na olympiádě v Soči skončil ve slopestylu šestadvacátý.

Freerider bude jedním z hostů pořadu Drive televize Óčko v neděli 25. prosince ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Jakub Buba Ouvín.

Double je už dnes málo, triple je zásadní, ale pořád nebezpečný. Myslíte, že je lidské tělo, lidská mysl schopná najet si triple flip úplně na jistotu?
Určitě ano. Například mladí Švýcaři dávají dva triply ve slopestylu za sebou, doubly umějí v podstatě na všechny strany a teď v létě padla i čtyřnásobná rotace. Takže se to bude pořád posouvat. Já si například myslel, že čtyřnásobná na lyžích nikdy nepadne, ale jednou se to povedlo. Takže to padne i víckrát.

Myslíte, že to je pořád ještě hezké? Nejsou z toho poté už trochu moc motanice?
Já jsem spíše zastáncem stylového ježdění a menších rotací než triplů. Ale i ty se dají udělat ve stylu. A právě onen kluk, který udělal čtyřnásobnou, ji udělal ve stylu. Uvidíme, zda to tak dokážou dát i ostatní. Já však myslím, že spíš ne.