„Plán na rozdělení 160 tisíc uprchlíků během dvou let podle kvót mezi státy EU považuji za špatný. Evropská unie by se ho neměla křečovitě držet, i když ho přijala, ale měla by se s ním rozloučit,“ řekl Kurz. Podle něj je naplnění plánu zcela nerealistické, při současném tempu rozdělování migrantů by trvalo 30 let.
Podle šéfa rakouské diplomacie rozdělování běženců nefunguje, protože mnoho zemí není připraveno přijmout velké množství migrantů. „Dalším důvodem ale je také to, že se mnoho běženců zdráhá jít do některých zemí EU. Například Rumunsko, jako i jiné státy, bylo donuceno zajistit tisíce bytů. Ale zatím je jen několik set lidí ochotno jít do Rumunska,“ řekl.
Kvóty na rozdělení 160 tisíc uprchlíků z táborů v Itálii a v Řecku mezi všechny členské země schválili loni ministři vnitra Unie i přes nesouhlas části členských zemí. Mezi odpůrci opatření bylo mezi jinými i Česko.
Kurz se také postavil proti rozhodnutí Berlína přejímat každý měsíc z Řecka a z Itálie, kde uprchlíci do Evropy vstupují, několik set lidí. „Cílem plánovaného opatření zjevně je odlehčit oběma jihoevropským zemím, ale taková politika, jakou nyní Německo ohlásilo, bohužel docílí opaku. Pravděpodobně bude do Řecka a Itálie přicházet ještě víc běženců a tyto země budou ještě víc zatíženy,“ uvedl ministr.
Migranti budou podle Kurze přicházet do Evropy tak dlouho, dokud budou vidět šanci, že se dostanou do Německa. „Místo prosazování politiky, která je dobře míněna, ale nakonec může mít negativní důsledky pro všechny, protože přijde ještě víc migrantů, by mělo Německo i další státy dělat víc pro ochranu vnějších hranic Evropské unie,“ řekl Kurz.
Rakouský ministr se také zastal Maďarska, které by podle něj neměly ostatní evropské země odsuzovat za uspořádání nedělního referenda o kvótách na přerozdělování uprchlíků (více o plebiscitu čtěte zde). „Kdyby naším nejvyšším cílem nebylo od začátku rozdělování běženců, ale ochrana vnějších hranic, pak by se podle mě toto referendum v Maďarsku nemuselo nikdy konat,“ řekl.
Kvóty navrhla Evropská komise a podpořil je Evropský parlament (více zde). Pro návrh hlasovala většina členů parlamentu, podle webových stránek Votewatch.eu konkrétně 459 lidí. 206 europoslanců bylo proti, 52 se zdrželo. Čeští europoslanci byli většinou proti, s výjimkou dvou lidí za TOP 09.
Země V4 zaujímají ke kvótám od počátku negativní postoj (více například zde). Na Českou republiku by podle nejaktuálnějších propočtů mělo připadnout přibližně 5 500 běženců.
Rakousko čelilo nejsilnější migrační vlně na podzim 2015:
