Cimrmani slavili v Jizerských horách 50 let. Svěrák dostal Podhlednu

  • 61
Fenomén Járy Cimrmana, fiktivního velikána a českého génia, zdá se, neuvadá, ba naopak. Oslavy padesáté sezóny jemu zasvěceného divadla přivedly v sobotu do Jizerských hor tisíce příznivců humoru Zdeňka Svěráka a spol. Společně s ním se bavily, zpívaly a vyhlašovaly nejoblíbenější hlášku.

Oslavy započaly již chvíli po rozbřesku. Zdatní cyklisté mohli mezi devátou a desátou hodinou vyrazit na spanilou jízdu do Tanvaldu hned ze tří míst v Jizerských horách. Jedním z nich bylo i Minimuzeum Na Mlatě ve Velkých Hamrech.

„Máme pro pana Svěráka připravená hned dvě překvapení,“ sdělovala přítomným provozovatelka muzea Hana Pohlová oblečená v historických šatech. Nedlouho nato se na příjezdové cestě opravdu zjevila hlavní tvář divadla, Zdeněk Svěrák. Ač s naordinovanými antibiotiky, nepohrdnul panákem slivovice.

„Já jsem zapomněl, že to beru,“ prohlásil a všechny přítomné hned na začátek pobavil. A dobrá nálada panovala i u předávání darů k jeho osmdesátinám. Na kuželníku, který vyrostl hned za muzeem, netrefil Svěrák na tři pokusy ani jednu kuželku.

Do Podhledny se zrcátkem

U druhého z darů, takzvané Podhledny, už nebylo zapotřebí sebemenší fyzické námahy a zdatnosti. „Dřív tu byl skvělý výhled na hory. Pak příroda zapracovala a dnes už není vidět nic. Divadlo Járy Cimrmana nás inspirovalo, že není potřeba se vždy dívat z rozhleden, že naopak věci často potřebují jiný úhel pohledu,“ vysvětloval Svěrákovi smysl nové atrakce druhý provozovatel muzea Drahoslav Pohl. Nenápadná kůlnička tak slouží jako místo, kam vejde člověk se zrcátkem v ruce a čte a prohlíží si výjevy z Cimrmanova, ale i Svěrákova života.

Pro Cimrmanovy příznivce netoužící po zdolávání kopců sloužil plácek okolo kostela sv. Františka z Assisi v Tanvaldu. Všude voněly klobásy, o něco méně už cyklisti na historických kolech. Odsud také vyrážel šest minut po poledni průvod do závěrečného, ale hlavního dějiště oslav. Příchovický areál U Čápa, kde je českému velikánovi zasvěceno muzeum s majákem, přivábil zhruba tři tisíce lidí.

Vojtěch Kotek debutoval u Cimrmana

Pódium patřilo hercům, kteří vysekávali jednu scénku za druhou. Došlo i na úryvky ze seminářů nebo zpěv. Po boku Svěráka se slova ujímali například Petr Brukner, Petr Reidinger a Genadij Rumlena nebo Václav Kotek se synem Vojtěchem.

Ten, známý z komedií pro náctileté, se o volných chvílích stával terčem desítek fanynek, přesto s úsměvem vyhověl každé prosbě o fotku. Pro většinu z nich tak bylo s podivem, že první roli dostal právě v Cimrmanově divadle, a to v Tmě jako v pytli, která je součástí hry Záskok.

„Vyrostl jsem v zákulisí divadla. S tatínkem jsme jezdili i na výjezdy, lezl jsem po rampách, kde jsou světla, a odtamtud odkoukával, jak se dělá divadlo,“ popisoval Kotek.

Jednou z hlavních položek programu bylo vyhlášení nejlepší hlášky napříč cimrmanovskými hrami, o které hlasující rozhodovali na stránkách Českého rozhlasu.

Vyhrála ta, kterou musí znát i Divadlem Járy Cimrmana nepolíbený jedinec: „Toto jsou rozumní chlapci? Vždyť je to tady jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček. Se podívejte do zasedacího pořádku - debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe.“