Není švihadlo jako švihadlo. Když přes něj skáče mistryně světa Eva Hanusziková, kmitá lanko tak rychle, že jej oko běžného diváka ani nezachytí.
Zmíněná sportovkyně je také jedním z idolů dětí, které rope skippingu, jak se moderní verzi skákání přes švihadlo říká, propadly. V Novém Jičíně se tomuto fenoménu daří již několik let, město patří k největším základnám tohoto sportu na severní Moravě.
Kroužek rope skippingu funguje pod hlavičkou místního SVČ Fokus už od roku 2013. „Když jsme tehdy přišli s tím, že chceme dělat skákání přes švihadlo, bylo to všem hrozně k smíchu,“ vzpomíná vedoucí kroužku Dana Dokládalová.
Rope skipping ji kdysi zaujal, když jej viděla v jedné reklamě. Tehdy o jeho existenci neměla tušení.
„Prováděli tam nějaké kousky s dvěma protisměrnými švihadly, tak jsem začala pátrat po tom, co to je. Zjistila jsem, že je to ve světě velký hit. Udělaly jsme si s kolegyněmi kurzy v Praze a otevřely kroužek. Začaly jsme s deseti dětmi, po půl roce jich už bylo třicet a teď asi šedesát,“ vypráví.
Při prezentacích se přihlížející nestačí divit
S klasickým skákáním přes švihadlo, jak jej mnozí znají z dob svého mládí, se rope skipping nedá srovnávat. Když děti z kroužku dělají veřejné prezentace, nestačí se přihlížející divit, jaká kouzla děti se švihadly dokážou.
„Existuje spousta různých disciplín, se švihadlem se dají dělat různé kousky, ve kterých nechybí akrobatické či taneční prvky,“ popisuje Dokládalová.
Základem jsou rychlostní disciplíny. Závodníci při nich musí v půlminutovém limitu udělat co největší počet přeskoků. U začátečníků se tento počet pohybuje okolo padesáti.
„Postupně se to zvyšuje, ti zkušenější skáčou i dvojšvihy či trojšvihy, to znamená, že při jednom skoku švihnou švihadlem dvakrát i třikrát,“ vysvětluje trenérka.
Závodníci světové úrovně to dokážou dokonce i čtyřikrát nebo pětkrát. „Velkým vzorem našich dětí je maďarská mistryně světa Eva Hanusziková, která zvládne za půl minuty 105 přeskoků takzvaně střídonož, to znamená, že se počítá jen pravá noha. Takže těch přeskoků je ve skutečnosti 210,“ říká Dokládalová.
Sledovat takový výkon je i záběr pro rozhodčí. Každý skok musí odkliknout. „Také proto se například počítají jen skoky na pravou nohu, protože už jen odklikat těch 105 skoků je takový výkon, že z toho máte palec celý den v křeči,“ směje se vedoucí kroužku.
Atraktivní je skákání přes dvě protiběžná švihadla
Aby toho nebylo málo, dá se skákat i ve dvou, a to přes jedno nebo přes dvě švihadla. Atraktivní disciplínou je skákání přes dvě protiběžná švihadla.
„Závodníci skáčou přes dvě velká švihadla, které jdou proti sobě. Tady záleží i na těch, kteří jimi točí, z těch také mohou být mistři, protože i s tím se dají dělat různé triky. A mohou se do toho skákat přemety, různé akrobatické triky nebo použít taneční prvky. Ti nejlepší s tím umí hotové kejkle,“ líčí Dokládalová.
Dosud bylo pro Novojičínské hlavní disciplínou rychlostní skákání, v němž patří mezi nejlepší v republice, a nyní se s ním utkají i na mistrovství Evropy, které se uskuteční na podzim v Praze.
„Chceme se ale posouvat dále a vyzkoušet soutěžně i freestylové kategorie. Tam už jde o choreografii a o různé triky. Dalo by se to přirovnat ke krasobruslení. Závodníci musí zvládnout povinné prvky a předvést také zajímavé nepovinné triky,“ přibližuje Dokládalová.
Jednou z výhod rope skippingu je podle ní to, že je to poměrně levný sport. „Základem je dobré švihadlo, které stojí okolo čtyř set korun. Je trochu jiné, než to které lidé běžně znají, to už je spíše takový pravěk,“ uvádí trenérka.
Postupně se dají přikupovat různé další varianty švihadel – lankové rychlostní nebo trikové s navlečenými korálky, které zlepšují jeho ovladatelnost.
Už od začátku jsou členové kroužku rope skippingu k vidění i na veřejnosti.
„Máme připravené prezentace, se kterými se účastníme všech větších městských akcí, od dne dětí přes vítání prázdnin po slavnosti města a další,“ informuje Dokládalová. Často také děti zavítají na plesy či obecní slavnosti, kam si je mohou pořadatelé objednat.
A každý rok v lednu pořádají v Novém Jičíně Blecha cup, kam jezdí kluby z celé republiky. „Začínali jsme se čtyřmi kluby, pak jich přijelo osm, uvidíme, jak to bude příště,“ podotýká trenérka.
