Maďarský premiér při projevu k představitelům evropských zemí, které jsou nejvíce zasažené migrační krizí, mluvil o posílení vnějších hranic Evropské unie. Podle něj je třeba mít hranice zcela pod kontrolou, a to včetně hranice ve Středozemním moři, k čemuž je nutná spolupráce s Libyií. Podle maďarského šéfa vlády by se také mělo zrušit zbrojní embargo OSN, kterému severoafrická rozvrácená země čelí od roku 2011.
Evropská unie by tak měla přispět ke stabilitě v Libyi, aby bylo možné navrhovaný uprchlický tábor vytvořit. Do rozsáhlého zařízení by podle Orbánových představ Evropa vracela uprchlíky, kteří k jejím břehům dorazili ilegálně.
Budapešť rovněž požaduje, aby Brusel spravedlivěji rozděloval peníze mezi země nejvíce zasažené uprchlickou krizí. „Peníze jdou pořád jen Itálii a Řecku, zatímco Bulharsko, Makedonie a Srbsko dostávají ostudně malé částky,“ řekl Orbán. Zopakoval také, že odmítavé stanovisko Maďarska vůči kvótám na přerozdělování uprchlíků zůstává neměnné.
Podle předsedy maďarské vlády by měla Unie podobnou migrační dohodu, jakou má nyní s Tureckem, uzavřít i s Egyptem. V Egyptě je teď podle Orbána asi 5,5 milionu uprchlíků, a pokud Brusel s Káhirou neuzavře dohodu, „můžeme se odtud dočkat překvapení“, citovala Orbána agentura MTI.
O dohodě s Libyí a Egyptem mluvila před nedávnem i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je dohoda s Tureckem jediným způsobem, jak zvládnout příliv migrantů a uprchlíků do Evropy. „Proto je dohoda s Tureckem modelem pro další takové dohody - s Egyptem, s Libyí, až bude mít jednoho dne řádnou vládu, s Tuniskem a s dalšími zeměmi, kde to bude nutné,“ je přesvědčena kancléřka (více zde).
Merkelová se účastní i sobotního jednání státníků ve Vídni. Přítomni jsou šéfové či jiní zástupci vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska. Dopoledne vystoupil také předseda Evropské rady Donald Tusk, který mluvil o nutnosti udržet balkánskou migrační trasu uzavřenou jednou provždy (více zde).
