Jste oblečen v kostýmu labutě. Proč jste ho vyměnil za prince?
Jsem za tanečnici, konkrétně za baletku. Mám na sobě oděv bílé labutě z Labutího jezera. Nápad vytvořit mužský soubor, který bude tančit ženské party, vznikl před rokem a půl. S tanečníky z Baletu Národního divadla jsme tehdy udělali parodii na Bayadéru a sklidili s ní velký úspěch. Vytvořili jsme soubor Ballet Hommes Fatals a zaměřili se na komický balet, který v Čechách chybí.
Nebáli jste se reakce diváků?
Měl jsem trošku strach, protože jsem nevěděl, jako ho český divák přijme. Ale šel jsem do toho, protože jsem měl pocit, že právě tohle na české scéně chybí, trošku humoru. Zatím jsme měli tři představení, všechna byla vyprodaná a ohlasy byly úžasné. Jsme nadšení a doufáme, že to tak bude pokračovat dál. První reprízu po prázdninách máme 26. října v divadle Hybernia. Jinak máme každý měsíc představení, které můžete zhlédnout jak v divadle Hybernia tak ve Stavovském divadle.
Chcete tímto způsobem nalákat na balet více lidí?
Naším přáním je, aby se divák přišel do divadla pobavit a aby s baletem získal zkušenosti. Když přijdete na balet poprvé, a teď mluvím zejména o mužích, tak se může stát, že vás bude nudit. A my se to snažíme divákovi přiblížit i z druhé stránky. Aby se pobavil a zároveň zažil umění.
Dostáváte po představení nabídky i na vystoupení na soukromých večírcích?
Ano, už se nám to stalo. Jednou jsme to pro známé i udělali. Ale snažíme se toho vyvarovat, aby to nesklouzlo někam, kam nechceme. Na výběru a úpravě choreografií se podíleli Guido Sarno, Benjamin Husson a Mathias Deneux a opravdu nejde jen o bezduchou parodii a hloupou zábavu beze smyslu. Nabídky na představení máme i ve Stuttgartu nebo v Malajsii.
Jak se v kostýmu labutě vůbec cítíte?
Je to trošku zvláštní. Co je pro mě hodně nové, jsou špičky. Tanečníci muži totiž na špičkách netančí, naopak tanečnice studují osm let tanec na špičkách, aby mohly být balerínami. Na naše představení jsme měli dva měsíce. Je to pro mě hodně jiné a obdivuji všechny tanečnice, které to zvládají. Je to neuvěřitelná bolest a dřina. A vůbec připravit si samotné špičky, které vám vydrží hodinu nebo dvě na jedno představení, než si to všechno obšijete, to je velká dřina. Strávíte na tom hodně času a pak je vyhodíte do koše.
Michal Štípa a soubor Ballet Hommes Fatals
Kolik dámských kostýmů máte ve svém představení?
Naše představení je rozděleno do dvou částí. Labutí jezero a pak úryvky z baletů. V Labutím jezeře máme kostýmů třináct. Je tam dvanáct balerín, deset dámských bez bodů a pak jedna sólová a princ. V druhé části je kostýmů asi dvacet. Loňský rok v březnu jsme měli premiéru a já si doteď nezvykl, jaký je to pocit stát na jevišti na prstech. Plno lidí si myslí, že máme špičky různě vycpané a že to nebolí. Ale zdání klame. Teče spousta krve, která přijde na zmar. Ani punčošky nejsou zrovna má záliba. Nikdy bych nevěřil, jak jsou na noze nepříjemné.
Jste i výrazně nalíčený. Kolik času trávíte před vystoupením v maskérně?
Třeba to, co mám zrovna na sobě, trvalo dvacet minut. A líčil jsem se sám. Obdivuji ženy, co se líčí. Mít make-up celý den na obličeji není zrovna příjemné.
Máte vůbec čas na nějaký relax? Pokud vím, toto není jediné představení ve vašem repertoáru. Navíc balet i učíte.
Čas je hrozně vzácný. Když netančím, snažím se trošku odpočívat, ale moc často se mi to nedaří. Můj klasický den vypadá tak, že v deset hodin začínám trénink, pak do šesti hodin zkouším repertoár, poté učím nebo se věnuji různým aktivitám. Třeba se obléknu za balerínu a zkouším představení. Až jednou nebudu tančit, učení bych se po své kariéře rád věnoval. Mám radost, že za mnou chodí spousta lidí, kteří se o balet zajímají. Rád předávám zkušenosti a snažím se, aby vyrostli další Michalové Štípové.
Vám je 36 let. Jak dlouho může baleťák fungovat?
To je hodně individuální. Každé tělo pracuje jinak, každý vydrží různě. V klasickém baletu je to vidět daleko víc. Tuhnou vám svaly, něco vás bolí. Můžeme se srovnávat s vrcholovými sportovci. Musím ale zaklepat, že u mě je to zatím dobré. Věřím, že tančit budu ještě nějaký ten pátek.
