Martin Ignačák je jedním z pěti obžalovaných z údajné přípravy teroristického útoku na nákladní vlak převážející vojenský materiál, k němuž skupina podle obžaloby chtěla použít zápalné lahve. Molotovovy koktejly měl spolu s dalšími vyrobit i za účelem obrany squatu Cibulka proti policistům, píše se ve spise.
Do budovy Ústavního soudu jej ve středu odpoledne přivezla z pražské vazební věznice Pankrác vězeňská služba. V místnosti mu také na pokyn soudce sundala pouta z rukou i nohou, i když si to ostraha původně nepřála. „Považuji tuto žádost za zbytečnou,“ reagoval předseda senátu David Uhlíř.
Vrchní soud muži vazbu prodloužil letos v květnu, přestože jej z ní nedlouho předtím i díky zárukám sourozenců, kteří slíbili, že jej ubytují a zaměstnají, Městský soud v Praze propustil. V návaznosti na stanovisko nadřízené instance městský soud vazbu ještě znovu prodloužil v srpnu (více zde).
Podle nálezu Ústavního soudu (ÚS) však Vrchní soud své rozhodnutí založil pouze na tom, že muži hrozí vysoký trest a na výpovědi policejního agenta, že se mu Ignačák v minulosti zmínil o tom, že by uprchl do ciziny, pokud by mu vysoký trest hrozil. Jeho rozhodnutí proto zrušil a vrátil k novému projednání.
Vrchní soud by měl napodruhé rozhodnout o mužově propuštění. „Bude potřeba, aby se pečlivě zabýval argumentací Ústavního soudu a hlavně samotného stěžovatele,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Poukázala tím na skutečnost, že se soudy rozhodující o vazbě nezabývaly Ignačákovou námitkou, že čin nespáchal a je pouze obětí policejní provokace. Třem z pěti obviněných hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest.
„Otázka, zda nedošlo k nedovolené policejní provokaci, bude předmětem zkoumání v hlavním líčení a nelze očekávat, že o ní komplexně a jednoznačně rozhodne vazební soud. Přesto se i on touto otázkou musí zabývat, pokud se rozhodne vazbu uvalit,“ upozornila soudkyně s tím, že žádost o okamžité propuštění ÚS vyhovět nemohl, protože k tomu nemá kompetence.
„Nemá mnoho možností se dlouho skrývat“
Zdůraznila také, že člověk může být odsouzen za přípravu teroristického útoku jen tehdy, pokud se skutečně prokáže, že by se čin stal i bez účasti policejního agenta. „Ten nesmí provokovat trestnou činnost ani k ní vyzývat,“ podotkla.
Ústavní soud také znovu upozornil, že postupem času se pohled na to, jak dobře soud musí prodloužení útěkové vazby odůvodnit, zpřísňuje. „Okolnosti pracovního i rodinného života a v podstatě absence trestní minulosti v tomto případě naznačují, že dotyčný nemá příliš mnoho důvodů ani možností se dlouhodobě skrývat nebo uprchnout,“ doplnila.
Mezi faktory svědčící proti útěkové vazbě jmenovala i to, že neumí žádný cizí jazyk a policie nezjistila dostatečné finanční krytí pro život v cizině.
Ignačák i jeho advokát se k případu odmítli vyjádřit. „Jsem vázán povinností mlčenlivosti, které jsem klientem nebyl zbaven, proto se k věci nemohu v této chvíli žádným způsobem vyjadřovat,“ sdělil novinářům advokát obviněného Ondrej Štefánik.
21. září 2016 |
