Jsou to zhruba dva roky, kdy jeden z obyvatel Prahy 9 našel za plotem svého domu překvapení v podobě dva metry hluboké jámy. Nebylo to poprvé, co se v této oblasti něco takového stalo. Prosek je totiž svým nestabilním podložím proslulý.
Naposledy se vozovka v Praze 9 propadla letos 26. července na takzvané Vysočanské estakádě. Tehdy se po přívalovém dešti zbortilo několik metrů stoky.
Estakáda je od té doby obousměrně uzavřena a zprovoznění alespoň jednoho jízdního pruhu se od té doby neustále odkládá. Jak ale MF DNES zjistila, naděje teď svitla alespoň autobusům.
„Bude se zpevňovat 150 metrů vozovky, která ujíždí ze svahu. Teoreticky by pak od 1. října mohl být zprovozněn jeden jízdní pruh pro autobusy. Nechceme ale nic slibovat,“ říká mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Zda budou autobusy projíždět ve směru od Vysočan na Prosek, nebo naopak, bude podle Mrázka záležet na dopravním podniku, který určí, který směr je pro něj důležitější. Některé autobusy přitom zatím v dopravních špičkách nabírají velké zpoždění.
Propad způsobil kromě dopravních komplikací i nemalou škodu, která půjde do desítek milionů korun. Podle radního městské části Tomáše Holečka, který má ve své gesci dopravu, se podcenilo právě nestabilní podloží.
„K propadům v městské části dochází poměrně často a nikdo z nás netuší, kdy by se to mohlo stát znovu. Provedeme geologické průzkumy a rentgeny a zjistíme, kolik dutin je pod zemí. Nedej bože, aby se tento problém dotkl obytné zástavby,“ uvedl Holeček.
Podle geologa Víta Štrupla si za propady vozovky ale mohou sami lidé. V 99 procentech případů se podle něj silnice propadají kvůli kanalizacím a jiným technickým prostorám.
„Každá taková stavba musí mít předem provedený geologický průzkum kvůli stabilitě či únosnosti a jde o to, zda byl proveden řádně,“ nechal se slyšet Štrupl.
„Propad silnice bychom prošetřili, kdyby ho nahlásili“
Důlních děl, tedy například opuštěných lomů či dolů, ve kterých se dříve těžilo, eviduje Česká geologická služba od roku 1988, kdy byl schválen nový horní zákon, celou řadu. Projevů těchto důlních děl ale zaznamenala pouze šest.
Není důvod se proto domnívat, že by byly příčinou propadů silnice.
Nejznámější propadyStromovka – rok 2008 Milady Horákové – rok 2010 Prosecká ulice – rok 2012 Michle – rok 2012, 2014 Evropská – rok 2012 |
Když někdo zjistí zmiňovaný projev důlního díla, jinými slovy například najde jámu na zahradě stejně jako v úvodu zmíněný obyvatel Proseka, je povinen to oznámit ministerstvu životního prostředí a Česká geologická služba případ vyšetří.
„Stejně tak kdyby nám někdo oznámil propad vozovky na Vysočanské estakádě, prošetřili bychom i ji. To se ale nestalo,“ dodává Vít Štrupl.
Mluvčí stavební společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha potvrzuje, že nejčastější příčinou toho, proč se najednou silnice propadne, bývá porucha na vodovodním řadu či kanalizaci.
„Únik vody rozvolní podloží, které následně sesedne a způsobí poruchu konstrukce vozovky,“ vysvětlil. Nejvíce poruch je podle něj na jaře, jakmile rozmrzá půda – když se půda pohne, poruší zejména starší vodovodní řady. Na vině je však také doprava.
„Otřesy dopravy mohou k poškození vodovodních potrubí či kanalizace přispět. Zvlášť když je vozovka zvlněná a vozidla způsobují dynamické rázy,“ říká. Krátery však mohou vznikat také samovolně. „Pokud se z nějakého důvodu změní režim podzemních vod, může dojít k vyplavování nebo sesedání podloží, což může vést k poruchám konstrukce vozovek,“ říká Vojtěch Kostiha.
26. července 2016 |
Zatím se to obešlo bez zranění, říkají záchranáři
Jámy se ale čas od času objeví i na jiných místech Prahy. Ve Stromovce se v souvislosti s ražbou tunelového komplexu Blanka v roce 2008 dvakrát sesula půda. Kráter vznikl například také v roce 2010 před budovou ministerstva kultury v Praze 6. I tento propad byl připisován ražbě Blanky.
V roce 2012 v Michli dokonce do propadlé silnice sjel řidič s autem. Podle mluvčího pražských záchranářů Dominika Horna naštěstí při propadu vozovky nikdo nebyl nikdy zraněn.
