Když se o víkendu otevřela železná vrata a nádvoří zaplnily tisíce návštěvníků, byl to pro ně mrazivý zážitek. Autentické cely i vězeňská kaple z 50. let běžně dostupné nejsou a jejich zpřístupnění pokaždé vyvolá emoce.
A také diskusi o tom, co s nechvalně proslulou věznicí v Uherském Hradišti bude. Už jen proto, že rozlehlý areál budovy je desítky let opuštěný a slibů o jeho rekonstrukci slyšeli místní až příliš.
„Stále není jasné, co s věznicí a jak se vlastně k nedávné minulosti postavit. A právě osobní zážitek může být tím, co debatu pomůže vést správným směrem,“ upozornila Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, který pořádal otevření areálu pro veřejnost při víkendových Slavnostech vína a otevřených památek.
Teď se ale zdá, že naděje na proměnu obávané věznice v Muzeum totality a sídlo okresního soudu je snad největší za poslední roky.
Konečně je totiž hotová dohoda mezi ministerstvem kultury, financí a spravedlnosti, vedením Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Zlínským krajem, radnicí Uherského Hradiště i okresním soudem.
Všichni podepsali memorandum o spolupráci při budoucím využití věznice.
Blaha kritizoval zpoždění
„Budoucnost této památky je pro nás jednoznačnou prioritou a toto byla nutná podmínka k tomu, aby se řešení posunulo dál,“ vysvětlil starosta Stanislav Blaha.
Právě Blaha přitom před několika týdny ostře kritizoval ministra financí Andreje Babiše. Ten v květnu při návštěvě věznice mluvil o rychlém sepsání dohody mezi institucemi, o zpracování studie a financování oprav.
„Peníze seženu. Jsem člověk, který nekecá, a s ministrem Hermanem uděláme maximum pro to, aby to zase nebyl jen slib,“ prohlásil tehdy vicepremiér Babiš a souhlasil s ním i ministr kultury Daniel Herman (o jejich návštěvě čtěte zde).
O tři měsíce později se však ve státním rozpočtu na příští rok finance na opravy věznice neobjevily. A Babiš přiznal, že všechno nepůjde tak rychle, jak předpokládal. V Uherském Hradišti tím vzbudil velkou nespokojenost.
„Byl jsem u toho, když se přímo mezi celami bývalého komunistického žaláře před kamerami holedbal, že do uherskohradišťské věznice co možná nejdříve přitečou státní peníze a že se zásadní opravy areálu brzy pohnou. A zase je všechno jinak,“ uvedl Blaha.
Studie má být hotová za tři měsíce
Kritikou nešetřil ani senátor a Babišův politický protivník Ivo Valenta, který před rokem sbíral podpisy pod petici za důstojné využití věznice.
Ministerstvo financí ale reagovalo vysvětlením, že celá záležitost má předepsaný postup. Podle něj není možné hledat finance dříve, než bude podepsané memorandum a budova převedená z ministerstva spravedlnosti na ÚZSVM.
„Teprve pak můžeme zadat studii dalšího využití věznice. A ta bude obsahovat i finanční náklady na rekonstrukci a provoz areálu,“ vysvětlil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Dokument by měl být hotový za zhruba tři měsíce a jeho zpracování zaplatí ÚZSVM. Co je důležité – pod memorandem nechybí ani podpis předsedkyně soudu Hany Kurfiřtové. A to přesto, že se zněním dokumentu, který má MF DNES k dispozici, stále příliš nesouhlasí.
„V textu není jednoznačně řečeno, že část rekonstruované věznice bude zajištěná pro potřeby zdejšího soudu. Proto s ním nesouhlasíme. Na druhou stranu ale nechceme být těmi, kdo obnovu památky brzdí,“ poznamenal mluvčí hradišťského soudu Michal Tománek.
Rekonstrukce věznice vyjde na 350 milionů korun
Memorandum není příliš konkrétní nejen ve vztahu k soudu, ale ani k financím. A řeší pouze náklady na vybudování Muzea totality, bez dalších nutných úprav pro účely soudu a jiných státních institucí. K zaplacení muzea se navíc zavazuje pouze město Uherské Hradiště a Zlínský kraj.
„Pokud bude částka nutná pro vybudování muzea vyšší než souhrny částek města a kraje, sdělí ministerstvo kultury způsob krytí tohoto rozdílu,“ píše se v jednom z bodů dokumentu.
Podle zatím jediné existující studie z roku 2012 by měla kompletní rekonstrukce věznice vyjít na zhruba 350 milionů korun.
Její interiér je zřejmě nejzachovalejší komunistickou věznicí v Česku. Ještě dnes žijí lidé, kteří tady v 50. letech zažili kruté zacházení vyšetřovatelů Státní bezpečnosti v čele s Aloisem Grebeníčkem. Jejich osudy by mělo plánované Muzeum totality připomínat.
27. května 2016 |
